lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (149)
Juraj Gyarfas (101)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (30)
Martin Maliar (25)
Kristián Csach (24)
Tomáš Klinka (14)
Martin Husovec (13)
Milan Hlušák (11)
Branislav Gvozdiak (11)
Zuzana Hecko (9)
Tomáš Čentík (9)
Michal Novotný (7)
Martin Friedrich (6)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (5)
Radovan Pala (4)
Monika Dubská (4)
Lexforum (4)
Josef Kotásek (4)
Petr Kolman (4)
Ján Lazur (4)
Natália Ľalíková (4)
Pavol Szabo (4)
Pavol Kolesár (3)
Robert Goral (3)
Peter Pethő (3)
Denisa Dulaková (3)
Jakub Jošt (3)
Josef Šilhán (3)
Maroš Hačko (3)
Martin Serfozo (2)
Martin Gedra (2)
Zsolt Varga (2)
Anton Dulak (2)
Dávid Tluščák (2)
Peter Varga (2)
Bob Matuška (2)
Ludmila Kucharova (2)
Juraj Schmidt (2)
Juraj Straňák (2)
Lukáš Peško (2)
Roman Kopil (2)
Ivan Bojna (2)
Jiří Remeš (2)
Adam Valček (2)
Michal Hamar (2)
Peter Janík (1)
lukasmozola (1)
peter straka (1)
Marcel Jurko (1)
Marek Maslák (1)
Natalia Janikova (1)
Martin Estočák (1)
Matej Košalko (1)
Zuzana Kohútová (1)
Peter Kubina (1)
Roman Prochazka (1)
Vincent Lechman (1)
Viliam Vaňko (1)
Martin Hudec (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Vladimir Trojak (1)
Zuzana Adamova (1)
Robert Šorl (1)
David Halenák (1)
Tomáš Demo (1)
Róbert Černák (1)
Bohumil Havel (1)
Paula Demianova (1)
Tomas Kovac (1)
Tibor Menyhért (1)
Bystrik Bugan (1)
Juraj Lukáč (1)
Petr Steiner (1)
Ján Pirč (1)
Pavol Mlej (1)
Ivan Michalov (1)
Katarína Dudíková (1)
Peter K (1)
Robert Vrablica (1)
Lucia Palková (1)
Ondrej Jurišta (1)
Radoslav Pálka (1)
Peter Marcin (1)
Nora Šajbidor (1)
Ondrej Halama (1)
Jozef Kleberc (1)
Michal Ďubek (1)
Martin Svoboda (1)
Gabriel Závodský (1)
Emil Vaňko (1)
Matej Kurian (1)
Matej Gera (1)
Tomáš Ľalík (1)
Petr Kavan (1)
Martin Galgoczy (1)
Martin Šrámek (1)
Gabriel Volšík (1)
Nina Gaisbacherova (1)
I. Stiglitz (1)
lukas.kvokacka (1)
Dušan Marják (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

Elektronické podání přes půlnoc

Milan Kvasnica, 27. 08. 2016 v 19:26

Už se mi stalo, že kvůli špatnému internetovému připojení (bydlím na horách a pokud prší nebo je mlha, je to opravdu špatné) se mi datovku nepovedlo napoprvé odeslat a odešla až po opakovaném pokusu pár minut před půlnocí, případně obsáhlá datovka se odesílala několik minut a podle ISDS byla odeslána až v 23:59:58 (naštěstí).

Jednomu z klientů se také stalo, že rozesílal hromadná podání e-mailem a byť poslední bylo vygenerováno kolem 23. hodiny, tak jeho mailserver je doručoval na mailserver ministerstva spravedlnosti ještě kolem druhé hodiny ranní.

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 892/14 a II. ÚS 2560/13 by pro tyto nešťastné situace, kdy se podání do půlnoci nestihne, mohla být východiskem.

Celý príspevok | Názory (0)


Nárok směnečného rukojmího vůči ostatním avalům

Milan Kvasnica, 24. 08. 2016 v 13:19

Nejvyšší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 29 Cdo 2653/2015 upravil dosavadní v komentářích uváděný právní názor Vrchního soudu v Praze vyjádřený v rozhodnutí 5 Cmo 493/2007 a to tak, že sice směnečný nárok vůči ostatním avalům neexistuje, ale přesto se regresního nároku domoci lze.

Z rozhodnutí se podává:

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), a to k řešení otázky vzájemného vztahu ustanovení čl. I. § 32 odst. 3 směnečného zákona a § 511 obč. zák., dosud Nejvyšším soudem neřešené. Dovolatel nesouhlasí s právním posouzením věci odvolacím soudem, jde-li o (ne)možnost aplikace ustanovení § 511 obč. zák. na vnitřní poměry směnečných rukojmí jako osob solidárně zavázaných vůči majiteli směnky a snáší argumenty ve prospěch závěru opačného. Současně zdůrazňuje, že žalobou uplatněná pohledávka není pohledávkou ze směnky, když vydáním směnečného platebního rozkazu se nárok ze směnky přetransformoval do nároku občanskoprávního.

Celý príspevok | Názory (1)


Hľadenie efektivity platobného rozkazu v návrhu zákona o upomínacom konaní

Robert Šorl, 10. 08. 2016 v 20:48

Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky ohlasuje, že nový zákon o upomínacom konaní má v konečnom dôsledku výrazne skrátiť lehotu, v ktorej podnikateľ dostane svoje peniaze.[1] Tento oznam je výsledkom legislatívneho procesu, ktorý začal predbežnou informáciou k návrhu zákona, ktorým sa mal novelizovať Exekučný poriadok a iné zákony.[2] V tomto dokumente Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky uviedlo, že sa má okrem iného pripravovať právny predpis, ktorého cieľom je vytvoriť efektívny nástroj na riešenie vymáhania nesporných nárokov, správne nastavenie motivácii strán, odradenie od uplatňovania nárokov bez právneho základu a odradenie od odporovania dôvodne uplatneným nárokom. Výsledok tohto legislatívneho procesu sa prejavil v podobe návrhu nového zákona o upomínacom konaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov.[3] Z dôvodovej správy je zrejmé, že Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky zistilo, že je potrebné urýchlenie konania o veľkom množstve podávaných návrhov na vydanie platobných rozkazov zameraných na uspokojovanie peňažných pohľadávok žalobcov. Predkladateľ je teda znepokojený množstvom podávaných návrhov na vydanie platobných rozkazov a tým, že tieto konania nie sú dostatočne rýchle.

K návrhu zákona o upomínacom konaní prebehlo už i pomerne rozsiahle pripomienkové konanie,[4] pričom tento príspevok sa vzťahuje k pôvodnému návrhu zákona tak, ako bol predložený do pripomienkového konania. Predmetom príspevku nie je snaha o doplnenie pripomienok, ale skôr hlbšia analýza zmien a súčasného stavu v efektivite rozhodovania platobným rozkazom, spôsob, ako sa s týmto stavom vyporiadava návrh zákona o upomínacom konaní a analýza toho, či navrhované riešenia môžu priniesť viac efektivity do činnosti súdov v rozhodovaní o peňažných nárokoch. Nakoniec článok načrtáva celkom inú predstavu o tom, ako by mal byť upravený rozkaz na plnenie.

Nárast množstva návrhov alebo zmena spôsobu vybavovania žalôb na plnenie

Celý príspevok | Názory (5)


Nicotný rozhodčí nález a vliv na promlčení pohledávky

Milan Kvasnica, 29. 07. 2016 v 18:56

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 29 ICdo 41/2014 (KSBR 39 INS 15844/2011) rozhodl:

[1] Z R 92/2013 se podává, že byl-li rozhodce (jako v této věci) určen odkazem na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c/ zákona . 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekunčí činnosti (exekunčího řádu) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky ( § 39 ob. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu zastavit pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. .

[2] Ze závěru obsaženého v R 92/2013 plyne, že (bez jakýchkoli pochyb u rozhodčích nálezů vydaných v době před 1. dubnem 2012, mezi něž patří i rozhodčí nálezy, o něž jde v této věci) exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem č. 216/1994 Sb.

Celý príspevok | Názory (2)


Back to the 90's - fax

Milan Kvasnica, 13. 07. 2016 v 18:21

Nejprve odkaz na pobavení: http://youtu.be/XkuirEweZvM

Nyní odkaz na vysvětlení pro mladší generace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fax

Někteří ví, že tak trochu dělám do počítačů. Některé protistrany se zapotily, když jsem proti nim u soudu vytáhl důkazy vytvořené v photoshopu, ale soudy mi na to zatím nikdy neskočily. Proto pro mne závěry uvedené v rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 4093/2015 byly tak trochu šokem.

Celý príspevok | Názory (6)


Trovy konania: na pomedzí OSP a CSP alebo - konanie začaté v časoch OSP a trvajúce (končiace) v časoch CSP

Jaroslav Čollák, 04. 07. 2016 v 18:38

Denno-denná právnická rutina priniesla nasledujúcu situáciu, pričom nástrel riešenia mám za lubom diskutovať s letnou náladou s lexforáckou ekipou - verím, že za účelom nájdenia svetla na konci tunela prospešného pre skutočne všetkých praktizujúcich iuris utriusque……

ZAČIATOK:

O trovách konania rozhodol súd pred účinnosťou CSP uznesením, ktorým konštatoval, že žiaden z účastníkov nemá nárok na náhradu trov konania. Uznesením rozhodol konajúci súd (sudca/senát) o nároku na náhradu trov konania. V záujmoch klienta, advokát sadá k PC a ide sa odvolávať. Alebo sťažovať?

Celý príspevok | Názory (2)


Příjemnou dovolenou

Milan Kvasnica, 30. 06. 2016 v 23:04

Nejvyšší soud ČR v řízení vedeném pod sp. zn. 33 Cdo 747/2015 judikoval:

V rozsudku ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3661/2013, Nejvyšší soud s přihlédnutím k rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu ESD, C-168/00, ve věci Simone Leitner proti TUI Deutschland GmbH and Co. KG, k závěrům odborné literatury (srovnej Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2402 - 2404), jakož i k judikatuře členských států Evropské unie, přijal a odůvodnil závěr, podle něhož pokud v důsledku porušení povinností ze strany cestovní kanceláře vznikla zákazníkovi škoda, svědčí mu vedle práva na vrácení rozdílu v ceně také právo na náhradu škody podle § 852i obč. zák. (...) ustanovení § 852i obč. zák. by mělo být vykládáno nejen v kontextu odpovědnosti za škodu, ale vzhledem k judikatuře Evropského soudního dvora i odpovědnosti za imateriální újmu, která byla způsobena osobnosti vzhledem k jejímu právu na klidnou dovolenou (...) uvedený výklad je (...) konformní s českou právní úpravou i dosavadní rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (např. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 30 Cdo 3577/2006). K tomuto názoru se kloní i část odborné veřejnosti, podle níž pojem škody v rámci úpravy cestovní smlouvy je potřeba se zřetelem ke směrnici č. 90/314/EHS vykládat v širším významu (srovnej Hulmák, M., Ztráta radosti z dovolené , Právní rozhledy 2/2009, s. 52), neboť právo na náhradu této specifické újmy je spojeno s porušením povinnosti cestovní kanceláře, nikoliv s pouhým zásahem do osobnostních práv podle § 11 a násl. obč. zák.

Nelze pominout, že úprava cestovní smlouvy v občanském zákoníku (zákonu č. 40/1964 Sb.) představuje transpozici směrnice Rady č. 90/314/EHS z 13. 6. 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy. Platí přitom, že národní úpravu (...) je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici (nepřímý účinek - ESD, ve věci C-106/89,Marleasing SA proti La Comercial Internationale de Alimentacion SA, ESD, ve věci C-240 244/98, Océano Grupo proti Rocio Murciano Quintero, ESD, ve věci C-212/04, Konstantinos Adeneler a ostatní, Sbírka rozhodnutí I-06057/2006). Autonomní charakter práva Evropské unie znamená, že výklad směrnic i provádějících národních úprav musí být vždy činěn v kontextu práva Evropské unie, a nikoliv národního práva a jeho pojmosloví (ESD, ve věci C-29/76, LTU Lufttransportunternehmen GmbH and Co. KG proti Eurocontrol).

Celý príspevok | Názory (0)


Good Bye OSP!

Milan Hlušák, 30. 06. 2016 v 20:49

Ako sme si iste všetci vedomí, od zajtra nám platia nové pravidlá civilného procesu. Keďže ale dnešok ešte stále patrí OSP, pár slov by som chcel venovať aj jemu, aj keď naozaj len pár.

Možno sa dnes ešte stále niekto zamýšľa nad tým, či bolo naozaj nevyhnutné prijímať nové procesné predpisy. Možno niekto v nových predpisoch vidí len zbytočné „sťaženie“ práce sudcov, advokátov či iných právnikov. A možno niekto cíti len nostalgiu.

Netreba ale zabúdať, že OSP bol prijatý a stavaný pre úplne iné spoločenské zriadenie. Mal byť — slovami dôvodovej správy — odrazom „pomerov spoločnosti, ktorá už dosiahla socializmus.“ A práve upevňovanie socializmu bolo jedným z jeho hlavných cieľov.

Celý príspevok | Názory (0)


§ 553 ods.3 Tr. por. od 1.1.2016 a aplikačná prax

Viliam Vaňko, 23. 06. 2016 v 10:47

Vašu pozornosť si dovoľujem upriamiť na rozhodovaciu prax niektorých súdov a OČTK v súvislosti s rozhodovaním o odmene obhajcu, ktorého ustanovenie skončilo (napr. po prepustení z väzby), pričom trestné stíhanie ešte nebolo právoplatne skončené. V prípade, ak obhajca podá návrh na priznanie odmeny a náhrad po doručení opatrenia o zrušení ustanovenia, niektoré OČTK trvajú na tom, že návrh bol podaný predčasne, nakoľko nezodpovedá ustanoveniu § 553 ods.5 Tr. por. Napr. prokuratúra odmieta uznesenia o odmene vydať, resp. podáva sťažnosti oproti uzneseniam súdov o priznaní odmeny a pod.

Vôbec nie je prihliadané na ustanovenie § 553 ods.3 posledná veta Tr. por., podľa ktorého o výške odmeny a náhrady obhajcu podľa osobitného predpisu, ktorý ukončil zastupovanie vo veci, rozhodne na návrh obhajcu orgán činný trestnom konaní alebo súd po ukončení zastupovania. Uvedené ustanovenie je účinné od 1.1.2016 a podľa môjho názoru je osobitným ustanovením (lex specialis), z ktorého vyplýva povinnosť OČTK alebo súdu rozhodnúť o návrhu obhajcu už po ukončení zastupovanie, t.j. ešte pred právoplatným skončením veci samej.

Štátnou mocou použité ustanovenie § 553 ods.5 Tr. por. sa použije iba v prípadoch, ak obhajca zastupoval obvineného aj v čase právoplatného skončenia trestného stíhania, t.j. v prípadoch, kedy nedošlo k skoršiemu ukončeniu zastupovania vo veci. Aj napriek tomu, však tieto orgány tvrdia, že ustanovenie § 553 ods.5 je rozhodujúce.

Celý príspevok | Názory (1)


O pornografii, požiaroch a predbežne vykonateľných rozsudkoch (jazykový výklad, psycholingvistika a vetné konštrukcie)

Milan Hlušák, 05. 06. 2016 v 11:16

Detská pornografia
Pár týždňov dozadu osud jedného človeka závisel od toho, ako si Najvyšší súd USA vyloží nejasnú vetnú konštrukciu (LOCKHART v. UNITED STATES, 577 U. S. __ (2016)). Išlo o detskú pornografiu, pri ktorej americký trestný zákon požaduje uložiť zvýšený trest tým páchateľom, ktorí sa už v minulosti dopustili závažného sexuálneho zneužívania, sexuálneho zneužívania alebo zneužívajúceho sexuálneho konania zahŕňajúceho maloletú alebo zverenú osobu (aggravated sexual abuse, sexual abuse, or abusive sexual conduct involving a minor or ward).

Pred súdom sa za prechovávanie detskej pornografie ocitol p. Lockhart, ktorý už bol v minulosti odsúdený za sexuálne zneužívanie svojej dospelej priateľky.

Celý príspevok | Názory (7)


Nemo plus iuris: ÚS SR nasleduje ÚS ČR do boja

Juraj Gyarfas, 27. 05. 2016 v 16:45

Jednou z opakovane sa vracajúcich tém na tomto blogu boli interakcie medzi vadami právnych úkonov a vecnoprávnou pozíciou strán - teda na vlastníctvo k prevádzaným veciam, typicky nehnuteľnostiam. Mnohokrát sa tu diskutovalo o účinkoch odstúpenia (napr. Juraj A. tu a môj blog tu), následkoch zrušenia príklepu v exekučnej dražbe (Michal tu a I. Stiglitz tu), v dobrovoľnej dražbe (môj blog tu) a podobných otázkach. Dalo by sa tvrdiť, že frekvencia týchto diskusií je dôkazom koncepčnej neustálenosti týchto otázok v slovenskom aj českom práve.

Evergreenom na tomto blogu bolo sledovanie zasmušilého boja Ústavného súdu ČR proti ortodoxnému uplatňovaniu zásady nemo plus iuris a snahy judikatórne zaviesť dobromyseľné nadobudnutie vlastníckeho práva od nevlastníka. ÚS ČR vyrazil do útoku ešte v roku 2009 (prvá diskusia tu), odolal protiúderom Najvyššieho súdu ČR (diskusia tu), zasadil niekoľko zdrvujúcich úderov (diskusia tu) a nakoniec z boja vyšiel víťazne (viď. odkaz tu).

Ústavný súd SR sa medzitým prizeral, v zásade však do civilistickej arény nevstupoval a len lakonicky potvrdil, že ortodoxné uplatňovanie zásady nemo plus iuris je ústavnoprávne konformné (viď. diskusia tu). Inými slovami, ak zákonodarca ani civilistická doktrína neustanovia inštitút dobromyseľného nadobudnutia vlastníckeho práva od nevlastníka (s výnimkou osobitných situácií ako nadobudnutie v konkurze, cenné papiere a nadobudnutie od dediča), nebude im ju ústavný súd z ústavnoprávnych a ľudskoprávnych pozícií nanucovať. To platilo doteraz ...

Celý príspevok | Názory (2)


Pasívna legitimácia vo veciach vymáhania školného neplnoletých

Peter Janík, 24. 05. 2016 v 01:00

Zdravím komunitu lexfóra.



Vopred sa ospravedlňujem, ak tento príspevok znehodnotí kvalitatívne obsah tohto fóra, na druhej strane, na akom inom fóre možno predostrieť právnu dilemu. V rámci činnosti koncipienta som so školiteľom ,,akademicky" debatoval na tému vymáhania nezaplateného školného od neplnoletých žiakov tj. žiakov najmä súkromných stredných ale aj základných škôl.

Celý príspevok | Názory (1)


Preddavok na trovy konania porazený?

Pavol Szabo, 13. 05. 2016 v 22:23

K tejto téme (i keď mierne v inom kontexte) boli venované moje články tu na lexfore (prvý, druhý a tretí). Vyvíja sa to veľmi zaujímavo a vo veci návrhu Generálneho prokurátora SR padlo rozhodnutie Ústavného súdu SR. Predpokladám, že autori predmetného inštitútu určite nečakali, že do života ich diela na jednom konci zatne nový CSP a na druhom konci Ústavný súd SR.



Som skutočne zvedavý na odôvodnenie rozhodnutia.

Celý príspevok | Názory (3)


legacy: zhoršení právního postavení spotřebitele volbou obchodního zákoníku

Milan Kvasnica, 11. 05. 2016 v 20:48

Nejvyšší soud v řízení vedeném pod sp. zn.: 31 Cdo 3737/2012 judikoval:


Ustanovení § 262 odst. 1 obch. zák. výslovně prohlašuje dohodu o volbě obchodního zákoníku, která směřuje ke zhoršení postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, za neplatnou.

Celý príspevok | Názory (0)


zobraziť staršie články