lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (162)
Juraj Gyarfas (119)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (45)
Kristián Csach (26)
Tomáš Klinka (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (23)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Martin Friedrich (10)
Michal Krajčírovič (9)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Michal Novotný (7)
Ondrej Halama (7)
Ľuboslav Sisák (7)
Xénia Petrovičová (6)
Peter Kotvan (6)
Adam Zlámal (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Maroš Hačko (4)
Ivan Bojna (4)
Petr Kolman (4)
Ján Lazur (4)
Pavol Szabo (4)
Natália Ľalíková (4)
Josef Kotásek (4)
Radovan Pala (4)
Monika Dubská (4)
Denisa Dulaková (3)
Marián Porvažník (3)
Jakub Jošt (3)
Pavol Kolesár (3)
Peter Pethő (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Adam Valček (3)
Josef Šilhán (3)
Ludmila Kucharova (2)
Martin Serfozo (2)
Peter Zeleňák (2)
Tomáš Plško (2)
Jiří Remeš (2)
Roman Kopil (2)
Juraj Straňák (2)
Jozef Kleberc (2)
Zsolt Varga (2)
Lukáš Peško (2)
Bob Matuška (2)
Juraj Schmidt (2)
Maroš Macko (2)
Peter Varga (2)
Gabriel Volšík (2)
Andrej Kostroš (2)
Marek Maslák (2)
Martin Gedra (2)
Ladislav Pollák (2)
Dávid Tluščák (2)
Adam Glasnák (2)
Michal Hamar (2)
Richard Macko (2)
Anton Dulak (2)
Vladislav Pečík (1)
Gabriel Závodský (1)
Marcel Ružarovský (1)
Vladimir Trojak (1)
Róbert Černák (1)
Lucia Palková (1)
Dušan Rostáš (1)
Michal Ďubek (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Nora Šajbidor (1)
Andrej Majerník (1)
Zuzana Kohútová (1)
Peter Kubina (1)
Marcel Jurko (1)
Zuzana Adamova (1)
Lucia Berdisová (1)
Petr Steiner (1)
Patrik Patáč (1)
Tomas Pavelka (1)
Ivan Kormaník (1)
Pavol Mlej (1)
Dušan Marják (1)
Vincent Lechman (1)
Mikuláš Lévai (1)
Tomáš Pavlo (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Igor Krist (1)
Michaela Stessl (1)
Ondrej Jurišta (1)
Petr Novotný (1)
Petr Kavan (1)
Zuzana Klincová (1)
Viliam Vaňko (1)
Peter Janík (1)
Ivan Priadka (1)
Emil Vaňko (1)
Tomáš Ľalík (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Tibor Menyhért (1)
Roman Prochazka (1)
Martin Galgoczy (1)
Pavol Chrenko (1)
Robert Vrablica (1)
Michaela Vadkerti (1)
jaroslav čollák (1)
Ján Štiavnický (1)
Martin Poloha (1)
Rastislav Skovajsa (1)
Radoslav Pálka (1)
Bystrik Bugan (1)
Paula Demianova (1)
Martin Bránik (1)
Martin Hudec (1)
Martin Svoboda (1)
Eduard Pekarovič (1)
David Halenák (1)
Pavel Lacko (1)
Martin Estočák (1)
Patrik Pupík (1)
Matej Košalko (1)
Robert Šorl (1)
Dávid Kozák (1)
Tomas Kovac (1)
Bohumil Havel (1)
Peter Marcin (1)
Michal Jediný (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Martin Šrámek (1)
Matej Gera (1)
lukasmozola (1)
Ivan Michalov (1)
Tomáš Demo (1)
Tomáš Korman (1)
Natalia Janikova (1)
Jakub Mandelík (1)
Ján Pirč (1)
Juraj Lukáč (1)
Miriam Potočná (1)
Peter K (1)
Jana Mitterpachova (1)
peter straka (1)
Katarína Dudíková (1)
lukas.kvokacka (1)
I. Stiglitz (1)
Matej Kurian (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
David Horváth (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Adam Pauček (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

Zamyšlení nad pojmem „běžný obchodní styk“

Bob Matuška, 28. 05. 2009 v 18:03

Chvíli jsem přemýšlel, jak pojmout tento článek. Chtěl jsem psát o právním pojmu „podmínky běžného obchodního styku“ a o jeho „nedokonalosti“ ve výkladu soudu ve vztahu k ustanovení § 196a odst. 4. Jeho nedokonalost jsem především spatřoval v okolnosti, že sousloví není nikde definováno a nakonec jsem došel k závěru, že definovat tento pojem asi není vůbec tak důležité. Chápu, že by si to někteří z nás přáli, když klient žádá, aby právní rešerše, memorandum nebo právní názor na věc vyjadřoval, že došlo k platnému a účinnému nabytí majetku, ačkoli společnost získala majetek způsobem, který splňuje objektivní podmínky režimu ustanovení v § 196a odst. 3 ObchZ (osoba převodce; výše protihodnoty ve vztahu k výši základního kapitálu; doba, kdy došlo k nabytí). Splňuje-li takový převod totiž podmínky označované zákonem jako „podmínky běžného obchodního styku“ ( § 196a odst. 4 ObchZ), převod do režimu ustanovení, které způsobuje neplatnost nebo neúčinnost převodu majetku, podle toho, která z podmínek nebyla splněna, nespadá, tj. nejsou-li jiné překážky, převod byl učiněn platně a účinně.

Často se jedná o převody majetku, jejichž hodnota dosahuje významných částek a tudíž se o to víc pohled právníka upírá směrem k argumentaci, že převod spadá do rámce běžného obchodního styku v němž došlo také k převodu. Proč ale tento pojem přísně ohraničovat přesným soudním výkladem?

V souvislosti s podmínkami běžného obchodního styku se v rozsudku sp. zn. 32 Odo 613/2005 Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda je uvedený způsob převodu předmětem podnikatelské činnosti, konkrétně, zda například společnost byla držitelem živnostenského oprávnění k úplatnému převádění pohledávek. Taková argumentace byla ale dle mého názoru krátkozraká a nelze ji zobecnit, jak se občas stává a bývá s ní argumentováno. Nedomnívám se totiž, že živnost a běžný obchodní styk spolu souvisí až natolik, že by se dalo tvrdit, že má-li společnost určitou živnost, pak se jedná o splnění podmínek obvyklých v obchodním styku v případě, kdy dochází k převodu určitým způsobem, nejlépe tím, který je uvedený v předmětu podnikání společnosti.

Pod pojmem podmínky obvyklé v obchodním styku si představuji více však způsob převodu, způsob platby, výši platby, způsob určení ceny a to vše v porovnání s převody, ke kterým na dané úrovni obvykle dochází za předpokladu, že se nejedná o účelové obcházení zákona a strany převodu se snaží maximálně vyjít vstříc zákonným podmínkám. V rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4315/2008 ze dne 31.3.2009 ponechal Nejvyšší soud v odůvodnění argumentaci dovolatelky, o které se domnívám, že je správná. Dovolatelka akcentovala na okolnost, že je producentem určitého zboží a žalovaná společnost provozuje velkoobchod s daným zbožím, kdy postoupení pohledávek se dělo za účelem vzájemného vypořádání pohledávek a závazků a za nominální hodnotu pohledávek, přičemž žalovaná od počátku věděla o jaký obchod se jedná.

Ve výkladu pojmu Nejvyšším soudem lze tedy zaznamenat určitý posun, který klade důraz na jiné skutečnosti, než jen na okolnost, že obchodní společnost má určitý typ převodů uveden jako předmět podnikání. Tímto se prostor pro argumentaci, zda převod spadá pod podmínku rámce obvyklého obchodního styku, více otevřel, což nemusí být na škodu. Na druhou stranu zcela neposkytuje jistotu, protože pojem opět nedefinuje. Vystávají však otázky, zda je potřeba definovat tento pojem, zda nejsou náhodou rozhodnutí soudu vždy rozhodnutími pro daný konkrétní případ a není tedy na místě zcela zobecňovat závěry, zda není úkolem právníka nalézt takovou argumentaci, která obstojí v případě, že nastanou pochyby o splnění podmínek rámce běžného obchodního styku, a podobně.


Děkuji za Vaše názory.

Bob Matuška


Názory k článku Zamyšlení nad pojmem „běžný obchodní styk“:


  Juraj Gyarfas, 01. 06. 2009 v 10:53 - cesky § 196a, slovensky § 59a a druha smernica

§ 196a ceskeho ObZ a § 59a slovenskeho ObZ su podla mna velmi nestastne koncipovane normy a este nestastnejsia je podla mna vo vseobecnosti ceska judikatura, ktora porusenie tejto normy spaja s absolutnou neplatnostou podla § 39 OZ. Myslim, ze maloktore ustanovenie sposobuje taku neistotu v pravnych vztahoch ako tieto.

Domnievam sa, ze cesky aj slovensky zakonodarca pri implementacii cl. 11 druhej smernice boli az prilis aktivny. Zial vsak vobec neviem, ako to riesia ini susedia. Uz dlhsie sa chystam pozriet sa na implementaciu tohto clanku v Polsku, Rakusku a Nemecku, ale stale som si na to nenasiel cas. Ak niekto viete, ako je to v inych statoch, napiste prosim :-)

Suhlasim s tym, ze pojem bezny obchodny styk by sa nemal vykladat len vzhladom na predmet podnikania, ale napr. aj na objem transakcie a ine okolnosti.

Ale do diskusie by som sa este spytal - nemal by sa tento pojem ako pojem komunitarneho prava vykladat podla komunitarneho prava? Existuje nejaky komunitarny vyklad tohto pojmu?

  Juraj Alexander, 03. 06. 2009 v 00:48 - parlament ma desi

To, ze ceska PS navrh zakona, ktorym sa mali § § 67a, 193(2) a 196a zmenit celkom rozumnym sposobom, zmenila a tieto zmeny vypustila, ma desi. Nastastie, zmena § 161e zakonodarny proces prezila.

By ma zaujimalo, kto v ustavno-pravnom vybore (resp. na MS, na ktore sa UPV odvolal), ktory tieto upravy navrhol, sa o to zasluzil.Tolko z odovodnenia v rozprave: "Při projednávání v ústavněprávním výboru byly vzaty v úvahu výhrady, tak jak se objevily v odborné veřejnosti, mezi jednotlivými poslanci i z médií. Jednalo se o některé úpravy, o kterých se mluvilo jako o základu nového tunelování v obchodních společnostech. Jednalo se o instituty, které nebyly součástí transpozice evropských norem, a tento návrh měl zliberalizovat některá ustanovení, nebo řadu ustanovení obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že současná situace ještě nebyla nazrálá k tomu, aby tyto změny prošly konsensuálně, po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti došlo k vypuštění těchto změn, které - jak jsem již řekla - nebyly součástí transpozice, a proto změny, tak jak je schválil ústavněprávní výbor, se dotýkají vyloženě jenom změn transpozičních návrhů."

Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím