Lexforum.sk - Michal Krajčírovič: Legalizace (podpisu) v ČR

Legalizace podpisu v ČR a její systémové vady jsou samo o sobě tématem spíše na disertační práci, přesto několik poznámek.

Pro slovenské, zde hojně aktivní kolegy, se hodí úvodem poznamenat, že - na rozdíl od Slovenska - v ČR může legalizaci (ověření) podpisu provést nikoli pouze matrika a notář (jako na Slovensku - mohou i advokáti?), ale navíc i pracoviště CzechPoint, a to zejména na pobočkách České pošty (podpisy ještě může ověřovat hospodářská komora, ale tu zde vynechám, moje zkušenost s nimi není žádná; stejně tak vynechávám velvyslanectví).

Samo o sobě udělení práva ověřování podpisů "proškoleným" pracovníkům pošty jsem již od začátku, před lety, považoval za naprosto děsivé. Zde nevycházím z exaktních dat, ale osobních pocitů - předpokládám, že notář si svůj úřad chrání a hlídá, co dělají jeho - jednotky - zaměstnanců. I u matriky lze předpokládat určitý standard (i když zde taky s polemikou) a úroveň kontroly - úřady, kde je více než jednotky ověřujících, budou spíše výjimkou. I advokát ověřuje doslova svým jménem a na svoji odpovědnost, navíc s omezením na ověření podpisu (fyzicky podepsáno před advokátem), bez možnosti uznání podpisu za vlastní.

Podle dostupných informací poskytuje pošta služby CzechPointu na 763 pobočkách. Legalizaci podpisu tak provádí několik tisích zaměstnanců, a to v podstatě bez hlubší kontroly. Ta je koneckonců v takovém množství poboček a zaměstnanců prakticky nerealizovatelná. Jde o osoby po krátkém školení, po němž z mé zkušenosti často nechápou ani základy agendy, kterou vyřizují a především odpovědnost, kterou mají. Prakticky pravidlem je, že do knihy zapisují obsah listiny, na níž ověřují podpis, s takovou stručností, že zpětné ověření, zdali byl podpis ověřen na té dané listině či jiné, je vyloučeno.

Toto tvrzení lze ověřit snadno experimenálně - pokud s plnou mocí přijde žadatel o legalizaci k notáři, notář do knihy opíše základní markanty plné moci, k čemu je apod. Pokud s toutéž plnou mocí přijde žadatel o legalizaci na poštu, pracovník do knihy opíše nadpis - "Plná moc". Dalších děsivých příběhů, kterak pobočkový pracovník ověřil podpisy na nesešité papíry, či těmto nepřelepil roh, a následně při návštěvě druhého podepisujícího ochotně dolepil přelepky i se stejným razítkem, jako ověření prvního podepisujícího, mám spoustu. Nicméně, to nemělo být předmětem tohoto příspěvku.

---

Jak plyne z výše uvedeného, důvodně bylo možné pokládat ověření podpisu notářem za to "nejvyšší" či "nejbezpečnější". Novelou notářského řádu - zákonem č. 300/2001 Sb., přesto šel legislativec ještě dál, kdy doplnil do notářského řádu ust. § 35m, kterým založil elektronickou evidenci notáři ověřených podpisů. Důležité je slovo "notáři".

Ověření, které bylo možno považovat za to nejméně problematické, jsme proto začali evidovat v centrální evidenci komory, přidali na něj QR kód pro ověření. To je samozřejmě super, kdyby to dopadalo na všechna ověření.

Jinak než jako silnou lobby si nelze vyložit neuložení této povinnosti všem - zejména poště a matrikám. U pošty podezřívám hlavně obavu, že doložky tiskne na jehličkových tiskárnách, které by ten QR kód tiskly blbě. U matrik to bude, zejména u těch malých, stejný důvod - řada z nich dodnes dělá doložky tak, že obtiskne razítko a vyplní do něj údaje osoby ručně.

---

K dokonalosti pak aplikaci ust. § 35m notářského řádu dovedla sama komora, která způsobem realizace popřela smysl ust. § 74 odst. 6 notářského řádu (Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, notář vyhotoví ověřovací doložku také v některém z úředních jazyků členského státu Evropské unie, pokud takový jazyk notář nebo jeho pracovník ovládá.)

Jak? Doložky generuje systém komory, a vytvořit je lze jen česky, německy a anglicky. Notář sice jiný jazyk EU ovládat může, ale doložku s odkazem na ust. § 74 odst. 6 notářského řádu v tomto jazyce (pokud to není angličtina, němčina, nebo čeština) stejně nevydá, protože to nemá jak udělat.