lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (162)
Juraj Gyarfas (119)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (45)
Tomáš Klinka (26)
Kristián Csach (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (23)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Martin Friedrich (10)
Zuzana Hecko (9)
Michal Krajčírovič (9)
Tomáš Čentík (9)
Ľuboslav Sisák (7)
Ondrej Halama (7)
Michal Novotný (7)
Peter Kotvan (6)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Josef Kotásek (4)
Ján Lazur (4)
Radovan Pala (4)
Maroš Hačko (4)
Petr Kolman (4)
Ivan Bojna (4)
Natália Ľalíková (4)
Monika Dubská (4)
Pavol Szabo (4)
Josef Šilhán (3)
Jakub Jošt (3)
Peter Pethő (3)
Adam Valček (3)
Marián Porvažník (3)
Denisa Dulaková (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Pavol Kolesár (3)
Gabriel Volšík (2)
Ladislav Pollák (2)
Anton Dulak (2)
Martin Serfozo (2)
Lukáš Peško (2)
Tomáš Plško (2)
Maroš Macko (2)
Ludmila Kucharova (2)
Zsolt Varga (2)
Jozef Kleberc (2)
Richard Macko (2)
Adam Glasnák (2)
Martin Gedra (2)
Peter Zeleňák (2)
Dávid Tluščák (2)
Roman Kopil (2)
Juraj Straňák (2)
Bob Matuška (2)
Marek Maslák (2)
Andrej Kostroš (2)
Peter Varga (2)
Michal Hamar (2)
Juraj Schmidt (2)
Jiří Remeš (2)
Martin Estočák (1)
Viliam Vaňko (1)
Tomas Kovac (1)
Ivan Kormaník (1)
Marcel Ružarovský (1)
Bohumil Havel (1)
Pavel Lacko (1)
Andrej Majerník (1)
Robert Vrablica (1)
Patrik Pupík (1)
Róbert Černák (1)
Mikuláš Lévai (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Bystrik Bugan (1)
Roman Prochazka (1)
Martin Svoboda (1)
Ondrej Jurišta (1)
Nora Šajbidor (1)
Dávid Kozák (1)
Ivan Michalov (1)
Ján Štiavnický (1)
Vladislav Pečík (1)
Lucia Palková (1)
Tomáš Demo (1)
Igor Krist (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Tomáš Pavlo (1)
Vladimir Trojak (1)
Marcel Jurko (1)
Natalia Janikova (1)
Dušan Rostáš (1)
Martin Bránik (1)
Pavol Chrenko (1)
Patrik Patáč (1)
Paula Demianova (1)
Peter K (1)
Miriam Potočná (1)
Peter Marcin (1)
Radoslav Pálka (1)
Pavol Mlej (1)
Emil Vaňko (1)
Jakub Mandelík (1)
Michaela Stessl (1)
Matej Košalko (1)
Petr Steiner (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Martin Poloha (1)
Tomáš Korman (1)
Katarína Dudíková (1)
Gabriel Závodský (1)
Tomas Pavelka (1)
Lucia Berdisová (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
David Halenák (1)
Martin Galgoczy (1)
Dušan Marják (1)
Petr Novotný (1)
Ján Pirč (1)
peter straka (1)
lukas.kvokacka (1)
Martin Hudec (1)
Ivan Priadka (1)
Martin Šrámek (1)
Adam Pauček (1)
jaroslav čollák (1)
Zuzana Klincová (1)
Matej Kurian (1)
Zuzana Adamova (1)
Michaela Vadkerti (1)
David Horváth (1)
Peter Kubina (1)
Robert Šorl (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Petr Kavan (1)
Eduard Pekarovič (1)
I. Stiglitz (1)
Michal Jediný (1)
Tibor Menyhért (1)
Jana Mitterpachova (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Vincent Lechman (1)
Juraj Lukáč (1)
Matej Gera (1)
Tomáš Ľalík (1)
lukasmozola (1)
Michal Ďubek (1)
Zuzana Kohútová (1)
Rastislav Skovajsa (1)
Peter Janík (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

Lichevní úrok

Milan Kvasnica, 13. 01. 2016 v 10:57

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn. 32 Cdo 45/2013 takto:

Výše úroků se řídí především ujednáním stran ve smlouvě; v případě absence platného ujednání by byl dlužník povinen platit úroky v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona . V současné době takový zákon součástí českého právního řádu není a Česká národní banka svého oprávnění stanovit maximální úrokové sazby pro úvěry poskytované bankami nevyužila. Za dané situace by se výše úroků měla rovnat obvyklým úrokům požadovaným za úvěry bankami v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Je zřejmé, že jde o obtížně zjistitelný a ne zcela přesný údaj. Vzhledem k tomu, že nejvyšší přípustné úroky nebyly zákonem stanoveny, omezení předpokládané v poslední větě ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. se neuplatní, a výše úroků z úvěrů určovaná dohodou smluvních stran není nikterak regulována. Při jejím sjednávání by však měly být respektovány principy dobrých mravů, resp. poctivého obchodního styku, tj. úroky by neměly být nepřiměřeně vysoké (např. vícenásobně převyšovat právními předpisy stanovené úroky z prodlení) a jejich sazba by měla být po celou dobu splácení úvěru pokud možno neměnná (srov. Čáp, Z., Kovařík, Z., Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2009).

Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru, je její podstatnou částí ( § 269 odst. 1 obch. zák.). Proto nedohodnou-li věřitel a dlužník výši úroků ve smlouvě, je dlužník povinen platit úroky ve výši stanovené obchodním zákoníkem. Ta není stanovena fixně, ale je závislá na tom, jaké úroky obvykle požadují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy za úvěry jimi poskytované (shodně srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol., Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 1156). Přitom již v rozsudku ze dne 10. prosince 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, Nejvyšší soud uzavřel, že případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Úprava obsažená v ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. posiluje princip obsahové oddělitelnosti té části právního úkonu (smlouvy o úvěru), která se týká úroků, od dalších částí takové smlouvy a uvedené ustanovení přiznává věřiteli právo požadovat úroky z poskytnutých peněžních prostředků i tehdy, není-li jejich výše ve smlouvě o úvěru sjednána.

Je-li ujednání o úrocích ve smlouvě neplatné, věřitelka má právo na obvyklé úroky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2011, sp. zn. 32 Cdo 3516/2009).

--

Je otázkou, zda u rizikových úvěrů může být úroková sazba vyšší, než poskytovaná bankami. Návrh zákona o spotřebitelském úvěru hovoří, že rizikový úvěr by vůbec poskytnut být neměl.

Průměrné úroky poskytované bankami jsou zde: http://goo.gl/JPRDy3, https://www.cnb.cz/cs/faq/co_je_obvykly_urok.html



Názory k článku Lichevní úrok:


  Milan Kvasnica, 20. 01. 2016 v 00:14 - považuje za přiměřenou sazbu ročního úvěru ve výši 40 % ročně

http://www.slv.cz/12VSOL71/2015-45

  Milan Kvasnica, 13. 07. 2016 v 17:28 - Smluvní odměna za poskytnutí úvěru

V dané věci činila výše úvěru pouze částku 15.000 Kč, která byla dlužnici skutečně poskytnuta, přičemž částka 19.986 Kč představovala smluvní odměnu. Smluvní odměna dohodnutá mezi žalobcem a dlužnicí přitom není úrokem za poskytnutí prostředků a nelze ji podřadit ani pod ustanovení § 499 ObchZ. Jedná se o jakousi formu úplaty, která však neplní účel úplaty podle ust. § 499 ObchZ. Odvolací soud se zabýval otázkou přiměřenosti výše sjednané smluvní odměny a dospěl k závěru, že smluvní odměna sjednaná ve výši 19.896 Kč za poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč při době vrácení úvěru čtyři roky je smluvní odměnou nepřiměřeně vysokou. Takové ujednání je podle ust. § 39 ObčZ pro rozpor s ustanovením § 56 odst. 1 ObchZ neplatné, neboť znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran spotřebitelské smlouvy.

  Milan Kvasnica, 10. 11. 2016 v 19:07 - VSPHA, neplatnost 60ti procentního

http://kraken.slv.cz/104VSPH635/2016-50

Výši obvyklého úroku studujte u ČNB.

  Milan Kvasnica, 10. 11. 2016 v 22:43 - RPSN

http://kraken.slv.cz/32 Cdo4838/2015
Jedním z údajů, které musí podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a přílohy č. 3 k tomuto zákonu pod sankcí uvedenou v § 8 téhož zákona smlouva o úvěru obsahovat, je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr. I tento údaj musí být ve smlouvě o úvěru uveden ve správné výši. Nelze tak přisvědčit závěru odvolacího soudu, podle kterého sankce stanovená v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru nenastane, je-li výše RPSN uvedena ve smlouvě chybně v neprospěch spotřebitele.

  Milan Kvasnica, 24. 10. 2018 v 01:56 - Důvěřuj, ale prověřuj

http://kraken.slv.cz/33 Cdo2178/2018

Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

  Milan Kvasnica, 26. 08. 2019 v 13:46 - Nevadí, že povinnost nebyla v zákoně

http://www.slv.cz/14VSOL58/2018-80
+
http://www.slv.cz/III.US4129/18

Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím