lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (160)
Juraj Gyarfas (108)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (38)
Tomáš Klinka (26)
Kristián Csach (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (21)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Tomáš Čentík (9)
Martin Friedrich (9)
Zuzana Hecko (9)
Michal Novotný (7)
Xénia Petrovičová (6)
Adam Zlámal (6)
Miroslav Kulatý (6)
Robert Goral (5)
Lexforum (5)
Maroš Hačko (4)
Pavol Szabo (4)
Petr Kolman (4)
Peter Kotvan (4)
Josef Kotásek (4)
Radovan Pala (4)
Natália Ľalíková (4)
Ján Lazur (4)
Monika Dubská (4)
Jakub Jošt (3)
Ivan Bojna (3)
Adam Valček (3)
Josef Šilhán (3)
Peter Pethő (3)
Denisa Dulaková (3)
Pavol Kolesár (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Dávid Tluščák (2)
Zsolt Varga (2)
Bob Matuška (2)
Jozef Kleberc (2)
Anton Dulak (2)
Ondrej Halama (2)
Maroš Macko (2)
Marián Porvažník (2)
Roman Kopil (2)
Gabriel Volšík (2)
Andrej Kostroš (2)
Martin Gedra (2)
Michal Hamar (2)
Ludmila Kucharova (2)
Juraj Straňák (2)
Peter Varga (2)
Jiří Remeš (2)
Juraj Schmidt (2)
Marek Maslák (2)
Martin Serfozo (2)
Lukáš Peško (2)
David Halenák (1)
Juraj Lukáč (1)
Dušan Rostáš (1)
Lucia Berdisová (1)
Igor Krist (1)
Peter K (1)
Robert Vrablica (1)
Katarína Dudíková (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Emil Vaňko (1)
peter straka (1)
Ivan Kormaník (1)
Tomáš Demo (1)
Matej Kurian (1)
Viliam Vaňko (1)
Martin Bránik (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Nora Šajbidor (1)
Gabriel Závodský (1)
I. Stiglitz (1)
Richard Macko (1)
Vincent Lechman (1)
Bystrik Bugan (1)
Vladimir Trojak (1)
Tibor Menyhért (1)
Eduard Pekarovič (1)
Vladislav Pečík (1)
Ondrej Jurišta (1)
Ivan Michalov (1)
Pavel Lacko (1)
Zuzana Adamova (1)
Tomáš Ľalík (1)
Jakub Mandelík (1)
Tomas Kovac (1)
Michal Jediný (1)
Marcel Ružarovský (1)
Peter Marcin (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Robert Šorl (1)
lukasmozola (1)
jaroslav čollák (1)
Miriam Potočná (1)
Martin Poloha (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Martin Hudec (1)
Pavol Mlej (1)
Martin Galgoczy (1)
Zuzana Klincová (1)
Natalia Janikova (1)
Roman Prochazka (1)
Ladislav Pollák (1)
Michal Ďubek (1)
Zuzana Kohútová (1)
Tomáš Pavlo (1)
lukas.kvokacka (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Martin Estočák (1)
Jana Mitterpachova (1)
Petr Kavan (1)
Marcel Jurko (1)
Lucia Palková (1)
Róbert Černák (1)
Dušan Marják (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Matej Košalko (1)
Radoslav Pálka (1)
Peter Janík (1)
Peter Kubina (1)
Petr Steiner (1)
Ivan Priadka (1)
Matej Gera (1)
David Horváth (1)
Martin Svoboda (1)
Tomáš Korman (1)
Martin Šrámek (1)
Paula Demianova (1)
Ján Pirč (1)
Bohumil Havel (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

Lichevní úrok

Milan Kvasnica, 13. 01. 2016 v 10:57

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn. 32 Cdo 45/2013 takto:

Výše úroků se řídí především ujednáním stran ve smlouvě; v případě absence platného ujednání by byl dlužník povinen platit úroky v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona . V současné době takový zákon součástí českého právního řádu není a Česká národní banka svého oprávnění stanovit maximální úrokové sazby pro úvěry poskytované bankami nevyužila. Za dané situace by se výše úroků měla rovnat obvyklým úrokům požadovaným za úvěry bankami v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Je zřejmé, že jde o obtížně zjistitelný a ne zcela přesný údaj. Vzhledem k tomu, že nejvyšší přípustné úroky nebyly zákonem stanoveny, omezení předpokládané v poslední větě ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. se neuplatní, a výše úroků z úvěrů určovaná dohodou smluvních stran není nikterak regulována. Při jejím sjednávání by však měly být respektovány principy dobrých mravů, resp. poctivého obchodního styku, tj. úroky by neměly být nepřiměřeně vysoké (např. vícenásobně převyšovat právními předpisy stanovené úroky z prodlení) a jejich sazba by měla být po celou dobu splácení úvěru pokud možno neměnná (srov. Čáp, Z., Kovařík, Z., Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2009).

Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru, je její podstatnou částí ( § 269 odst. 1 obch. zák.). Proto nedohodnou-li věřitel a dlužník výši úroků ve smlouvě, je dlužník povinen platit úroky ve výši stanovené obchodním zákoníkem. Ta není stanovena fixně, ale je závislá na tom, jaké úroky obvykle požadují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy za úvěry jimi poskytované (shodně srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol., Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 1156). Přitom již v rozsudku ze dne 10. prosince 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, Nejvyšší soud uzavřel, že případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Úprava obsažená v ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. posiluje princip obsahové oddělitelnosti té části právního úkonu (smlouvy o úvěru), která se týká úroků, od dalších částí takové smlouvy a uvedené ustanovení přiznává věřiteli právo požadovat úroky z poskytnutých peněžních prostředků i tehdy, není-li jejich výše ve smlouvě o úvěru sjednána.

Je-li ujednání o úrocích ve smlouvě neplatné, věřitelka má právo na obvyklé úroky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2011, sp. zn. 32 Cdo 3516/2009).

--

Je otázkou, zda u rizikových úvěrů může být úroková sazba vyšší, než poskytovaná bankami. Návrh zákona o spotřebitelském úvěru hovoří, že rizikový úvěr by vůbec poskytnut být neměl.

Průměrné úroky poskytované bankami jsou zde: http://goo.gl/JPRDy3, https://www.cnb.cz/cs/faq/co_je_obvykly_urok.html



Názory k článku Lichevní úrok:


  Milan Kvasnica, 20. 01. 2016 v 00:14 - považuje za přiměřenou sazbu ročního úvěru ve výši 40 % ročně

http://www.slv.cz/12VSOL71/2015-45

  Milan Kvasnica, 13. 07. 2016 v 17:28 - Smluvní odměna za poskytnutí úvěru

V dané věci činila výše úvěru pouze částku 15.000 Kč, která byla dlužnici skutečně poskytnuta, přičemž částka 19.986 Kč představovala smluvní odměnu. Smluvní odměna dohodnutá mezi žalobcem a dlužnicí přitom není úrokem za poskytnutí prostředků a nelze ji podřadit ani pod ustanovení § 499 ObchZ. Jedná se o jakousi formu úplaty, která však neplní účel úplaty podle ust. § 499 ObchZ. Odvolací soud se zabýval otázkou přiměřenosti výše sjednané smluvní odměny a dospěl k závěru, že smluvní odměna sjednaná ve výši 19.896 Kč za poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč při době vrácení úvěru čtyři roky je smluvní odměnou nepřiměřeně vysokou. Takové ujednání je podle ust. § 39 ObčZ pro rozpor s ustanovením § 56 odst. 1 ObchZ neplatné, neboť znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran spotřebitelské smlouvy.

  Milan Kvasnica, 10. 11. 2016 v 19:07 - VSPHA, neplatnost 60ti procentního

http://kraken.slv.cz/104VSPH635/2016-50

Výši obvyklého úroku studujte u ČNB.

  Milan Kvasnica, 10. 11. 2016 v 22:43 - RPSN

http://kraken.slv.cz/32 Cdo4838/2015
Jedním z údajů, které musí podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a přílohy č. 3 k tomuto zákonu pod sankcí uvedenou v § 8 téhož zákona smlouva o úvěru obsahovat, je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr. I tento údaj musí být ve smlouvě o úvěru uveden ve správné výši. Nelze tak přisvědčit závěru odvolacího soudu, podle kterého sankce stanovená v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru nenastane, je-li výše RPSN uvedena ve smlouvě chybně v neprospěch spotřebitele.

  Milan Kvasnica, 24. 10. 2018 v 01:56 - Důvěřuj, ale prověřuj

http://kraken.slv.cz/33 Cdo2178/2018

Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

  Milan Kvasnica, 26. 08. 2019 v 13:46 - Nevadí, že povinnost nebyla v zákoně

http://www.slv.cz/14VSOL58/2018-80
+
http://www.slv.cz/III.US4129/18

Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím