lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (162)
Juraj Gyarfas (117)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (44)
Kristián Csach (26)
Tomáš Klinka (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (23)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (9)
Tomáš Čentík (9)
Ľuboslav Sisák (7)
Michal Novotný (7)
Ondrej Halama (7)
Michal Krajčírovič (7)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Peter Kotvan (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Radovan Pala (4)
Josef Kotásek (4)
Maroš Hačko (4)
Pavol Szabo (4)
Petr Kolman (4)
Ján Lazur (4)
Ivan Bojna (4)
Monika Dubská (4)
Natália Ľalíková (4)
Ladislav Hrabčák (3)
Pavol Kolesár (3)
Jakub Jošt (3)
Peter Pethő (3)
Adam Valček (3)
Josef Šilhán (3)
Denisa Dulaková (3)
Marián Porvažník (3)
Marek Maslák (2)
Zsolt Varga (2)
Richard Macko (2)
Juraj Schmidt (2)
Tomáš Plško (2)
Martin Gedra (2)
Juraj Straňák (2)
Jozef Kleberc (2)
Dávid Tluščák (2)
Maroš Macko (2)
Andrej Kostroš (2)
Adam Glasnák (2)
Jiří Remeš (2)
Ludmila Kucharova (2)
Bob Matuška (2)
Michal Hamar (2)
Roman Kopil (2)
Martin Serfozo (2)
Peter Zeleňák (2)
Peter Varga (2)
Ladislav Pollák (2)
Anton Dulak (2)
Gabriel Volšík (2)
Lukáš Peško (2)
Pavel Lacko (1)
Emil Vaňko (1)
Lucia Berdisová (1)
Viliam Vaňko (1)
Juraj Lukáč (1)
jaroslav čollák (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Bohumil Havel (1)
Zuzana Adamova (1)
Michal Ďubek (1)
Martin Galgoczy (1)
Martin Hudec (1)
Róbert Černák (1)
Vladimir Trojak (1)
Tomáš Korman (1)
Petr Novotný (1)
Lucia Palková (1)
David Halenák (1)
Zuzana Kohútová (1)
Marcel Ružarovský (1)
Tomáš Pavlo (1)
Dávid Kozák (1)
Martin Estočák (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Marcel Jurko (1)
Tomáš Demo (1)
Miriam Potočná (1)
Vincent Lechman (1)
Dušan Rostáš (1)
Martin Bránik (1)
Natalia Janikova (1)
Roman Prochazka (1)
Robert Šorl (1)
peter straka (1)
Petr Steiner (1)
Patrik Pupík (1)
Paula Demianova (1)
Martin Poloha (1)
Vladislav Pečík (1)
Patrik Patáč (1)
Martin Šrámek (1)
Peter Marcin (1)
Michal Jediný (1)
Nora Šajbidor (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Tibor Menyhért (1)
Martin Svoboda (1)
Adam Pauček (1)
Tomas Kovac (1)
Robert Vrablica (1)
Bystrik Bugan (1)
Katarína Dudíková (1)
I. Stiglitz (1)
Matej Kurian (1)
Dušan Marják (1)
Mikuláš Lévai (1)
Pavol Chrenko (1)
Peter Kubina (1)
lukasmozola (1)
Tomáš Ľalík (1)
Ján Pirč (1)
Ivan Kormaník (1)
Michaela Stessl (1)
Petr Kavan (1)
Peter Janík (1)
David Horváth (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Pavol Mlej (1)
Radoslav Pálka (1)
Gabriel Závodský (1)
Jana Mitterpachova (1)
Matej Gera (1)
Eduard Pekarovič (1)
Peter K (1)
Tomas Pavelka (1)
lukas.kvokacka (1)
Ivan Michalov (1)
Jakub Mandelík (1)
Ivan Priadka (1)
Zuzana Klincová (1)
Igor Krist (1)
Ondrej Jurišta (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Andrej Majerník (1)
Matej Košalko (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

Rozhodcovské doložky v spotrebiteľských zmluvách?

Juraj Alexander, 29. 01. 2010 v 17:14

Už niekoľko krát diskutované rozhodnutie VS Praha o neplatnosti rozhodcovskej doložky v spotrebiteľskej zmluve (nešlo ani tak o spotrebiteľskú zmluvu, ako o nehoráznosť) sa mi "objavil na stole". Nebudem zaťažovať ďalšími komentármi, rozhodnutie sa mi zdá zmysluplné (aj keď mnohým nie).

Čo by som ale rád povedal, a čo je aj zmyslom tohoto postu, je túžba (všeobecne zdieľaná a smerujúca k obecnému blahu), aby začali byť rozhodnutia odvolacích súdov už konečne dostupné. Dovolil som si však v rozhodnutí očíslovať odseky, lebo tak snáď o ňom môže prebiehať diskusia (a súdy by to už konečne mohli začať robiť samé).

  • 12 Cmo 496/2008 – 28


    U S N E S E N Í

    Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Marcely Tuscanyové a JUDr. Marty Chrastilové v právní věci žalobce: M. r. a. s., se sídlem P., S., proti žalované: J. F., bytem N., N., zastoupené advokátem Mgr. P. Z., se sídlem V., P., o námitkách žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu, ukládajícímu zaplacení 60.000,- s příslušenstvím a směnečné odměny 200,- Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. 36 Cm 197/2008-16 ze dne 10. října 2008,

    t a k t o :

    Usnesení se m ě n í tak, že se směnečný platební rozkaz č. j. 52 Sm 159/2008-9 z 10. 9. 2008, vydaný Krajským soudem v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, n e z ruš u j e a řízení se n e z a s t a v u je.

    O d ů v o d n ě n í :


  • 1. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 10. 10. 2008 v bodu I. výroku zrušil směnečný platební rozkaz č. j. 52 Srn 159/2008-9 z 10.9.2008 a v bodu II. výroku zastavil řízení. Soud dále rozhodl v bodech III a IV. výroku, že se žalobci po právní moci usnesení vrací soudní poplatek 2.410,- Kč a že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 19.670,- Kč k rukám právního zástupce žalované.

    2. Rozhodnutí odůvodnil soud tím, že vydal k návrhu žalobce směnečný platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná námitky. Žalovaná mj. namítla, že účastníci si sjednali ve smlouvě o rezervaci nemovitosti rozhodčí doložku, proto soud nemá pravomoc věc rozhodnout. Žalovaná předložila Smlouvu o rezervaci nemovitosti a o poskytnutí součinnosti při koupi nemovitosti ze dne 7. 4. 2008. Soud shledal platnou rozhodčí doložku, obsaženou v čl. VI. (6.1) Smlouvy, a řízení proto dle § 106 odst. 1 o. s. ř. zastavil. Rozhodnutí o vrácení soudního poplatku bylo odůvodněno odkazem na § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve prospěch žalované soud odůvodnil ustanovením § 146 odst. 2 první věty o. s. ř.

    3. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání, ve kterém navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že směnka je abstraktním cenným papírem a neobsahuje rozhodčí doložku. Soud nesprávně dovodil, že rozhodčí doložka obsažená ve smlouvě se vztahuje též na vztah vyplývající ze směnky.

    4. Žalovaná se k odvolání vyjádřila a navrhla napadené usnesení potvrdit. Odvolání nepovažuje za důvodné, neboť rozhodčí doložka je platná a vztahuje se též na spor z žalované směnky.

    5. Odvolací soud přezkoumal bez ústního jednání ( § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř..) napadené usnesení podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání důvodným.

    6. Jak je z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně zřejmé, soud dospěl k závěru, že s ohledem na platnou rozhodčí doložku ve smlouvě není v dané věci dána pravomoc českých soudů. Odvolací se proto jako předběžnou otázkou zabýval tím, zda předmětná rozhodčí doložka (rozhodčí smlouva) byla účastníky platně uzavřena. Ustanovení § 106 odst. 1 o. s. ř. ukládá věc projednat též tehdy, je-li rozhodčí smlouva neplatná.

    7. Jak se podává z čl. VI. (6.1) „Smlouvy o rezervaci nemovitosti a o poskytnutí součinnosti při koupi nemovitosti“ (dále jen Smlouvy), uzavřené mezi účastníky dne 7.4. 2008, účastníci se dohodli, že veškeré případné spory vzniklé z této Smlouvy nebo v souvislosti s ní (včetně případných sporů o platnost této smlouvy či o platnost rozhodčí doložky) budou rozhodovány jediným rozhodcem, a to v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Smluvní strany se dohodly, že rozhodčí řízení bude probíhat dle Pravidel pro rozhodčí řízení vydaných společností S. r. ř. a v. z. s. r. o. a že rozhodce bude určen žalobcem ze Seznamu rozhodců, vedeného společností S. r. ř. a v. z. s. r. o., se sídlem M. n., P., IČ.

    8. Jak se podává z odkazu uvedené společnosti na internetu http://www....../, společnost působí mj. v oblasti rozhodčího řízení. Na uvedené internetové stránce má též odkaz na svá „Pravidla pro rozhodčí řízení“, jež obsahují způsob řízení a rozhodování (jednací řád) a dále na „Sazebník poplatků pro rozhodčí řízení“ a „Seznam rozhodců“.

    9. Podle § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen RozŘ) strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporu vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců, anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

    10. Podle § 7 odst. 1 RozŘ rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců, anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Podle odst. 2, nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce.

    11. Podle § 13 odst. 1 RozŘ stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona. Podle odst. 2 stálé rozhodčí soudy mohou vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku; tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr rozhodců vázat na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu. Statuty a řády mohou též určit způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců, včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců. Podle odst. 3, jestliže se strany dohodly na příslušnosti konkrétního stálého rozhodčího soudu a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, platí, že se podrobily předpisům uvedeným v odstavci 2, platným v době zahájení řízení před stálým rozhodčím soudem.


    12. Podle § 19 odst. 1 RozŘ strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. Podle odst. 2, není-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Podle odst. 3, nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. Toto řízení je neveřejné.

    13. Jak plyne z § 2 odst. 1 RozŘ, v rozhodčí smlouvě se účastníci musí dohodnout, buďto na ad hoc rozhodci (rozhodcích), nebo na stálém rozhodčím soudu, který je zřízen na základě zákona. Jedná-li se o ad hoc rozhodce, jímž musí vždy být fyzická osoba (viz § 4 RozŘ), může být přímo v rozhodčí smlouvě tento rozhodce či rozhodci, je-li jich více, uveden (uvedeni), případně může rozhodčí smlouva dle § 7 odst. 1 RozŘ stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Z § 19 RozŘ vyplývá, že se strany mohou dohodnout na způsobu vedení řízení a pokud taková dohoda není uzavřena, pak rozhodci postupují způsobem, který si sami zvolí (platí zásada, že jednání je ústní, pokud se strany nedohodnou jinak). Na rozdíl od ad hoc rozhodců mohou stálé rozhodčí soudy vydávat svá vlastní pravidla (statuty a řády), která mohou určit jak jmenování a počet rozhodců (rozhodci mohou být vybíráni ze seznamu), tak i způsob vedení řízení a též náklady rozhodčího řízení. Tato pravidla (statuty a řády) musí být publikována v Obchodním věstníku a je rozhodováno podle uvedených pravidel stálého rozhodčího soudu, platných v době zahájení rozhodčího řízení. Pokud se nedohodnou účastníci jinak, postupuje stálý rozhodčí soud podle uvedených pravidel.

    14. Jak je zřejmé z povahy společnosti S. r. ř. a v. z. s. r. o. a z jejího výpisu z obchodního rejstříku, tato společnost není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zákona. Pokud subjekt, který není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona, jak to předpokládá zákon o rozhodčím řízení ve svém § 13, vykonává takové činnosti, které spadají podle zákona o rozhodčím řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o úmysl obcházet zákon a dochází tak k rozporu se zákonem.

    15. Odvolací soud se dále zabýval tím, zda v ustanovení čl. VI (6.1) Smlouvy si účastníci dohodli, že jejich majetkový spor má rozhodovat ad hoc rozhodce (rozhodci). Jen za splnění tohoto předpokladu by předmětná rozhodčí smlouva byla platná.

    16. Jak se podává z čl. VI. (6.1) Smlouvy, účastníci si nedohodli osobu konkrétního rozhodce, nýbrž umožnili tomu účastníkovi, který bude podávat žalobu u S. r. ř. a v. z. s. r. o., aby si vybral jediného rozhodce ze seznamu rozhodců vedeného touto společností. Avšak možnost vést seznam rozhodců je umožněna pouze v řízení vedeném u stálého rozhodčího soudu, nikoliv u soukromé společnosti, v daném případě u S. r. ř. a v. z. s. r. o. Je třeba též poznamenat, že stanovením způsobu určení rozhodce je třeba rozumět jen určení takového způsobu, který nezáleží jen na vůli jedné strany, jak je tato zásada formulována v § 269 odst.3 obchodního zákoníku.

    17. Tato společnost není ani oprávněna si vydávat své statuty a řády, jež by upravovaly způsob vedení rozhodčího řízení a stanovovaly závazným způsobem, pokud si strany nedohodnou jinak, pravidla o nákladech řízení a odměňování rozhodců. Jak je zřejmé z obsahu čl. VI. (6.1) Smlouvy, uvedená společnost má nepochybně možnost si kdykoliv změnit jí stanovená pravidla (Pravidla pro rozhodčí řízení, Sazebník poplatků) i seznam rozhodců. Tyto možnosti ale zákon v § 13 svěřuje pouze stálým rozhodčím soudům, nikoliv ad rozhodci, nebo dokonce soukromé společnosti.

    18. Z § 19 odst. 3 RozŘ plyne, že řízení je zásadně ústní, nedohodnou-li se strany jinak. V daném případě není v rozhodčí v smlouvě výslovně sjednáno, že by rozhodčí řízení nemuselo být ústní, avšak v Části druhé, Hlavě 1., článku 2., bodu 5. „Pravidel pro rozhodčí řízení“ je uvedeno, že řízení před rozhodcem je písemné; tím není dotčeno oprávnění rozhodce nařídit ústní jednání, pokud to rozhodce považuje za potřebné k řádnému posouzení věci. Z uvedeného ustanovení za předpokladu jeho platnosti by bylo nutné dovodit, že dané rozhodčí řízení není ústní. Odvolací soud opětovně zdůrazňuje, že tato procesně velmi významná podmínka by musela být výslovně dohodnuta v rozhodčí smlouvě, ve které se účastníci dohodli na ad hoc rozhodci (rozhodcích) a pouze u stálého rozhodčího soudu by bylo možné si tuto podmínku platně dohodnout pouhým odkazem na statut (pravidla) stálého rozhodčího soudu.

    19. Z uvedených skutečností je nutno vyvodit závěr, že v dané věci v čl. VI. (6.1) Smlouvy nebyl mezi účastníky dohodnut k řešení majetkového sporu ani stálý rozhodčí soud, jak již výše bylo uvedeno, ani ad hoc rozhodce (rozhodci). S. r. ř, a v. z. s. r. o. svou činností a jí ustanovenými pravidly přejímá působnost („kopíruje“ činnost) stálého rozhodčího soudu, čímž obchází ustanovení § 13 RozŘ.

    20. Odvolací soud uzavírá, že pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, anebo konkrétního způsobu jeho určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona a odkazuje na touto právnickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná dle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. Z uvedeného důvodu není rozhodčí smlouva obsažená v čl. VI. (6.1) Smlouvy platná. S ohledem na tento právní závěr již nebylo potřebné zkoumat, zda se neplatná rozhodčí smlouva případně vztahovala též na spory týkající se žalované směnky.

    21. Vzhledem k neplatnosti rozhodčí smlouvy je soud v souladu s § 106 odst. 1 o. s. ř. povinen daný majetkový spor projednat. Rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo věcně správné, odvolací soud proto v souladu s § 220 odst. 3 a § 221a o. s. ř. změnil napadené rozhodnutí tak, že se směnečný platební rozkaz nezrušuje a řízení se nezastavuje. V dalším řízení soud prvního stupně projedná ostatní námitky žalované, vznesené proti směnečnému platebnímu rozkazu.

    22. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o námitkách žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu.


    Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

    V Praze dne 28. května 2009

    JUDr. Ladislav D er k a, v.r.

    Předseda senátu

    Za správnost vyhotovení:

    J. Štěpánková



  • Názory k článku Rozhodcovské doložky v spotrebiteľských zmluvách?:


      Michal Novotný, 01. 02. 2010 v 11:40 - Mne teda

    nie :-)

    Ale nie, nechcem vyvolávať diskusiu o niečom, čo tu už bolo, ale neodpustím si niekoľko poznámok k argumentácii odvolacieho súdu:

    Ad 1. - obchádzanie zákona - to sa tu vinie celým tým uznesením. Je pravdou, že podľa čského zákona č. 2161/1994 Sb. o rozhodcovskom konaní môžu byť stále rozhodcovské súdy zriadené len zákonom. Z tohto hľadiska sa javí argumentácia VS v Prahe pochopiteľná. Ale, čo podľa tento súd vôbec neriešil, je otázka ÚČELU tohto zákonného ustanovenia. Aký vlastne je? Ja, priznám sa, neviem a nemám ani chuť po ňom príliš pátrať. Ale od takéhoto rozhodnutia by som čakal, že sa s ním vysporiada.

    Ad 2. - preferencia úplnej neplatnosti - toto sme tu už viackrát riešili. VS v podstate vyslovil, že napriek tomu, že český ZoRK pripúšťa dohody strán o spôsobe ustanovenia (pričom per analogiam k § 273 ObchZ sa mi nezdá nelogické, aby také dohody mohli byť uzavreté aj odkazom na dokument vydaný niekým iným), celá rozhodcovská doložka je neplatná eo ipso už tým, že bola uzavretá formou takého odkazu. To sa mi práve nezdá - dalo sa omnoho elegantnejšie argumentovať v prospech čiastočnej neplatnosti určitých ustanovení toho "rozhodcovského poriadku".

    Ad 3.: absolútne chýbajúca argumentácia inými dôvodmi - to plynie už z toho, že VS to chytil formalisticky podľa bodu 1 a 2. Aj ja si viem predstaviť v tomto prípade vyslovenie neplatnosti takej doložky (resp. jej časti), ale z iných dôvodov - spotrebiteľská zmluva, väzba medzi rozhodcovskou spoločnosťou a jednou zmluvnou stranou, apod. Ale zneplatiť ju pre tento formalistický dôvod?

    Ad 4.: neriešenie otázky zneužitia práva - zo záhlavia toho uznesenia (práv. osoba vs. FO), z celkového skutkového stavu a z toho, že tu išlo o zmenku, sa mi zdá, že to bolo tak, že: 1/ žalobca je realitka alebo developer, 2/ žalovaný je záujemca o bývanie, 3/ rezervačnú zmluvu "predpripravil" žalobca, 4/ sám podal žalobu na riadny súd, 5/ námietku vzniesla žalovaná. Za tohto stavu mal podľa mňa súd osobitne skúmať, prečo žalobca namieta, čo namieta, t.j. aký má na tom záujem (odhliadnuc od faktu, že odpoveď na otázku, či rozhodcovská doložka zahŕňa aj spory z krycej zmeny, je omnoho zaujímavejšia než to, čo VS predviedol).

    Ad 5: - VS zjavne nerozmýšľal nad dôsledkami - napr. vo futbale je na rovnakom princípe vybudované celé disciplinárne konanie, ako aj arbitrážne konanie medzi klubmi, ktoré v podstate pristupujú k arbitrážnej doložke v stanovách (alebo podobnom dokumente) futbalového zväzu a zaväzujú sa riadiť sa poriadkom vydaným týmto zväzom, pričom podľa mojich vedomostí futbalový zväz nie je zriadený zákonom (a dupľom nie je zriadený zákonom ani jeho rozhodcovský súd). Pritom futbalová arbitráž (aj v rámci ČR) funguje už dlhé roky a nikto proti nej doteraz nemal zásadnejšie námietky.

    Zrhnuté: toto rozhodnutie sa mi teda zmysluplné vôbec nezdá. Ale asi je to vec vkusu :-)

      Bystrik Bugan, 18. 02. 2010 v 08:32 - Tažení proti rozhodčím doložkám pokračuje

    Městský soud v Brně ve sporu mezi splátkovou společností FinPomoc.cz a její klientkou rozhodl, že v případě, že je rozhodčí doložka nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele, je neplatná. Předmětná smlouva o úvěru neobsahovala jasný a transparentní způsob určení nestranného rozhodce. Odkazovala pouze na I. Moravskou rozhodcovskou společnost a její interní pravidla dostupná na webu.

    Městský soud v Brně odkázal také na unijní směrnici z roku 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Podle ní se klient nemůže vzdát práva podat žalobu nebo použít jiný opravný prostředek, stejně jako poskytovatel úvěru nesmí požadovat na spotřebiteli, aby předkládal případné spory výlučně rozhodčímu soudu.

    http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id=660482

      Kristián Csach, 03. 03. 2010 v 08:44 - Novela zákona o rozhodcovskom konaní v parlamente

    Neviem, či sledujete ďalší z úskokov divocha, ale v NRSR sa rokuje o novele zákona o rozhodcovskom konaní, osobitne vo vzťahu k spotrebiteľským zmluvám.

    http://www.nrsr.sk/Default.aspx?sid=zakony/zakon&MasterID=3203

    Nemám veľa síl na tento návrh slušne reagovať, lebo ho považujem za veľmi nešťatný nápad. Niekoľko postrehov (odhliadnem od množstva nekvalitne napísaných právnych viet):

    Základný predpoklad a myšlienka novely je tá, že rozhodcovské súdy sú zlé a basta. Ťažko mi porovnávať (nemám ministerské štatistiky, a možno by nezaškodilo, keby ich ministerstvo konečne zverejnilo), ale akosi často zabúdam, že naše rýchle všeobecné súdy rozumne odôvodňujúce svoje rozhodnutia v spotrebiteľských veciach dostatočne ochraňujú spotrebiteľa (včera mi kolegovia vraveli o tom, že najväčšia lokálna kauza o spotrebiteľoch a jednej lokálnej poisťovni sa na lokálnych súdoch vlečie už takmer dva roky a výsledok je stále v nedohľadne ... pričom konanie je ohľadne takej právne primitívnej veci ako je jednostranné ukončenie poistnej zmluvy... holt, čo už, spravodlivosť chce čas). Ale späť k veci, a v skratke.

    Tento svoj bojový cieľ navrhovateľ dosahuje zvláštnym spôsobom:

    - licencovanie rozhodcovských súdov pre spotrebiteľské spory. Na tom by nebolo nič zlé, len je zvláštne, že podmienky licencovania sú akési hmlisté a prísnejšie, ako má banka :). Okrem toho sa navrhuje finančá zábezpeka v dosť vysokej výške(odporúčam prečítať, legislatívnotechnická práca hodná pohoršenia).

    - Nároky kladené na rozhodcov a zriaďovateľa,

    - Zvláštny vzťah medzi zriaďovateľom a rozhodcom a to v otázke zodpovednosti jedného za konanie druhého, nejasné povinnosti zriaďovateľa, zvláštna (ne?)možnosť ukladať rozhodcom pokyny na rozhodnutie, atď.. (na dlhšiu debatu, ale je to dosť silný odklon od doterajšej koncepcie)

    - rozbitie myšlienky kontroly neprijateľných zmlúv zvláštnym vymedzením indivudálne dohodnutých zmlúv, podmienených zmlúv, zvláštnymi nárokmi na formu zmluvy, atď.

    Prečo nedokáže náš zákonodarca aspoň raz napísať novelu, ktorá nepodkope základy práva, ustanovené v iných právnych predpisoch (zodpovednosť za osoby použité pri činnosti, zodpovednosť pri rozhodovaní o veci, spotrebiteľské právo - ochrana pred neprijateľnými podmienkami), ale vždy iba reaguje spôsobom, tu už nazvaným "naďabizmus", a vymyslí konštrukciu, ktorá síce (na neučené oko) dobre vyzerá v danom zákone, ale je v našom právnom vesmíre nepoužiteľná ...

      Peter K , 03. 03. 2010 v 09:46 - p. Straka ?

    nie je to práca p. Straku z MS SR ? bývalý sudca, ktorý sa veľmi angažuje v ochrane spotrebiteľa en bloc, napr. aj návrhom zakázať zmenky ako prostriedok zabezpečenia úverov a pôžičiek... http://www.nrsr.sk/Default.aspx?sid=zakony/zakon&MasterID=3212

      Kristián Csach, 03. 03. 2010 v 10:47 - nebuďme osobní

    Aj keby bol, tak to nič na veci nemení. Nepochybne má predkladateľ množstvo dôvodov, prečo obmedziť pôsobenie rozhodcovských súdov v spotrebiteľských veciach a tento zámer nespochybňujem (možno mu nie celkom vždy rozumiem, ale čo už).

    Len neviem, či je správne všeobecným spôsobom zakázať/prísne regulovať určitú oblasť ľudskej činnosti práve kvôli určitým excesom (ktoré naviac nie sú zverejnené a preto sa nemôžem(e) rozumne vyjadriť o alternatívnych spôsoboch riešenia de lege lata) a hľadať civilistické konštrukcie niekde, kde by mali zasiahnuť policajné právomoci štátu. Posledná debata na Jinom práve je myslím tiež osvetľujúca.

    Má skutočne zmysel, aby o mnohých bagatelných sporoch rozhodovali vždy súdy?

      Peter K , 03. 03. 2010 v 11:17 - ...

    nešlo mi o to, nejako sa navážať do osoby p. Straku, len mi to zapadá do celkovej koncepcie jeho vnímania spotrebiteľských vzťahov a úprimne mi vadí, že v prípade spotrebiteľských úverov ohrozil používanie zmeniek v praxi... to že obmedzuje rozhodovské konanie nie je náhodný exces poctivo odôvodnený a odbornou (akademickou) verejnosťou diskutovaný, to je politický diktát...

      Milan Kvasnica, 01. 04. 2011 v 00:36 - Jedno z prvních rozhodnutí NS

    23 Cdo 4112/2009

    Strany se mohou shodnout, že rozhodce může být vybrán sjednaným způsobem ze seznamu rozhodců vedeného soukromým subjektem, např. zájmovým sdružením a že použijí v rozhodčím řízení pravidla vydaná tímto subjektem ( § 19 odst. 1 ZRŘ strany jsou oprávněny dohodnout se na postupu vedení řízení). Jinak řečeno není v rozporu s uvedenými ustanoveními ZRŘ, aby si strany sjednaly a součástí rozhodčí smlouvy učinily ujednání, že výběr rozhodce bude proveden z takto vedeného seznamu rozhodců stranami sporu, nebo pověřenou osobou (viz též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 2282/2008).

    V takovémto případě půjde o rozhodčí řízení ad hoc, nikoliv o rozhodování stálým rozhodčím soudem dle § 13 ZRŘ.

      Milan Kvasnica, 06. 04. 2011 v 10:00 - Odůvodnění, proč ne přes 56 OZ

    KS v Hradci Králové
    http://www.slv.cz/44ICm1533/2010

      Milan Kvasnica, 16. 05. 2011 v 02:30 - Sjednocující právní názor Nejvyššího soudu týkající se rozhodčího řízení

    30 Cdo 1945/2010

    http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Sjednocujici_pravni_nazor_Nejvyssiho_soudu_tykajici_se_rozhodciho_rizeni~?open&lng=CZ

    Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím