Autori:

K téme primeranosti zmluvnej pokuty v českej judikatúre už Milan na tomto blogu viackrát písal a to napríklad tu, tu, tu, tu a potom ešte aj tu.

Tento post nemá byť žiadnym komplexným pojednaním o tejto zaujímavej a dôležitej téme. Rád by som len upozornil na rozhodnutie Najvyššieho súdu Slovenskej republiky, ktorý sa k tejto téme vyjadril v konaní vedenom pod sp. zn. 1 Obdo V 93/2004. Ak to môžem zhrnúť, čo je veľa, to je moc a 4 700 % p.a. je už naozaj veľa.

Slovami najvyššieho súdu:

"Použitie moderačného práva je zásahom do zmluvnej voľnosti účastníkov obchodného záväzkového vzťahu. Možnosť takéhoto zásahu zákonná úprava predpokladá a upravuje. Zásah súdu do zmluvných vzťahov aplikáciou § 301 Obchodného zákonníka je postupom výnimočným a jeho použitie je na mieste len v odôvodnených prípadoch, ak sa výška pokuty javí ako neprimerane vysoká. ...

Podľa zmluvy bola zmluvná pokuta 75 000,- Sk za každý deň omeškania (ak omeškanie presiahlo 61 dní) dojednaná pre obe zmluvné strany, čo znamená, že stíhala zhotoviteľa diela pre prípad omeškania so zhotovením a odovzdaním diela, i žalovaného pre prípad omeškania so zaplatením ceny. Z uvedeného pohľadu je dohoda vyvážená a nemožno ju považovať za jednostranne zvýhodňujúcu jednu zmluvnú stranu. Napriek uvedeným skutočnostiam, ktoré v zásade svedčia v prospech žalobcu, aj dovolací súd dospel k záveru, že žalobcom uplatňovaná zmluvná pokuta je neprimerane vysoká. Pokuta 75 000,- Sk za každý deň omeškania, vychádzajúc z ceny diela, zodpovedá takmer 13 %. Po prevedení na ročnú úrokovú sadzbu by to predstavovalo približne 4 700 %, teda štyridsaťsedemnásobok ceny diela. Súdom priznaná zmluvná pokuta, nepočítajúc pokutu priznanú za obdobie po uznaní dlhu, predstavuje takmer 18-násobok ceny diela. ...

Priznanie zmluvnej pokuty mnohonásobne prevyšujúcej právo, ktoré zabezpečuje, by viedlo k celkom neodôvodnenému majetkovému prospechu povinného a vo vzťahu k povinnému by bolo neúmerne prísnou a bezdôvodnou sankciou, ktorá nie je nevyhnutná pre naplnenie zabezpečovacej funkcie zmluvnej pokuty."

"Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se již v otázce úměry sankční povinnosti představující smluvní pokutu za nesplnění povinnosti zaplatit peněžitý dluh ustálila na tom, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 1% denně je zpravidla považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4377/2008, ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5364/2007, ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 689/2008, ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2248/2009). Uvedené jak rovněž dovodila judikatura neplatí bezvýjimečně (bez dalšího), nýbrž zpravidla , tj. neexistují-li okolností odůvodňující mimořádnou výši pokuty."

NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3947/2017

"Je-li smluvní pokuta sjednána za každý den prodlení, vzniká věřiteli za každý den trvání prodlení samostatné právo na smluvní pokutu, neboť dlužník opětovně každým dnem prodlení porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas. Smluvní pokuta není tak jako úroky z prodlení příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, které by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna, ale samostatným majetkovým nárokem. Zatímco v případě povinnosti dlužníka platit úroky z prodlení se splněním závazku, která nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení, a tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako „celek“, u práva na smluvní pokutu, která je sjednána procentní sazbou z dlužné částky za každý den prodlení, běží promlčecí doba u každého jednotlivého práva na smluvní pokutu samostatně a nepromlčuje se jako celek. Uvedené platí i v případě smluvní pokuty, která byla sjednána pevnou částkou za každý den prodlení."
NS ČR, sp. zn. 26 Cdo 2472/2021

Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím