lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (159)
Juraj Gyarfas (106)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (35)
Kristián Csach (26)
Martin Maliar (25)
Tomáš Klinka (25)
Milan Hlušák (21)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (9)
Michal Novotný (7)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Josef Kotásek (4)
Maroš Hačko (4)
Pavol Szabo (4)
Petr Kolman (4)
Monika Dubská (4)
Ján Lazur (4)
Natália Ľalíková (4)
Michal Krajčírovič (4)
Radovan Pala (4)
Adam Valček (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Jakub Jošt (3)
Ivan Bojna (3)
Pavol Kolesár (3)
Peter Pethő (3)
Denisa Dulaková (3)
Josef Šilhán (3)
Martin Serfozo (2)
Zsolt Varga (2)
Marek Maslák (2)
Bob Matuška (2)
Juraj Schmidt (2)
Michal Hamar (2)
Ludmila Kucharova (2)
Maroš Macko (2)
Juraj Straňák (2)
Anton Dulak (2)
Gabriel Volšík (2)
Jozef Kleberc (2)
Lukáš Peško (2)
Andrej Kostroš (2)
Dávid Tluščák (2)
Martin Gedra (2)
Jiří Remeš (2)
Peter Varga (2)
Ondrej Halama (2)
Roman Kopil (2)
Marián Porvažník (2)
Paula Demianova (1)
Jana Mitterpachova (1)
Robert Šorl (1)
David Horváth (1)
Zuzana Klincová (1)
Robert Vrablica (1)
Tomas Kovac (1)
Peter Janík (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Lucia Berdisová (1)
Eduard Pekarovič (1)
Petr Steiner (1)
lukas.kvokacka (1)
Vincent Lechman (1)
Tibor Menyhért (1)
Vladimir Trojak (1)
Martin Poloha (1)
Radoslav Pálka (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Emil Vaňko (1)
Pavol Mlej (1)
Viliam Vaňko (1)
Zuzana Adamova (1)
Ivan Michalov (1)
Miriam Potočná (1)
Roman Prochazka (1)
Matej Košalko (1)
Peter Kubina (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Matej Gera (1)
Dušan Rostáš (1)
Marcel Jurko (1)
Juraj Lukáč (1)
Martin Šrámek (1)
Peter Kotvan (1)
Petr Kavan (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Natalia Janikova (1)
Richard Macko (1)
Jakub Mandelík (1)
Martin Svoboda (1)
Tomáš Demo (1)
Ladislav Pollák (1)
lukasmozola (1)
Martin Estočák (1)
jaroslav čollák (1)
Michal Jediný (1)
Zuzana Kohútová (1)
Gabriel Závodský (1)
Martin Hudec (1)
Tomáš Korman (1)
marcel.ruzarovsky (1)
Peter K (1)
Vladislav Pečík (1)
Matej Kurian (1)
Ivan Kormaník (1)
Bystrik Bugan (1)
Lucia Palková (1)
Nora Šajbidor (1)
Ján Pirč (1)
Róbert Černák (1)
Michal Ďubek (1)
Igor Krist (1)
Katarína Dudíková (1)
David Halenák (1)
Peter Marcin (1)
Tomáš Pavlo (1)
Pavel Lacko (1)
I. Stiglitz (1)
Ivan Priadka (1)
Tomáš Ľalík (1)
Dušan Marják (1)
Bohumil Havel (1)
Ondrej Jurišta (1)
peter straka (1)
Martin Galgoczy (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

K podjatosti insolvenčního správce

Michal Krajčírovič, 18. 03. 2017 v 21:23

Na schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání (jednoduše: zpravidla na prvním jednání v rámci insolvence/konkursu) jsou oprávněni věřitelé odvolat (soudem) jmenovaného insolvenčního správce a zvolit jiného, hlasuje-li pro více než polovina věřitelů ( § 29 odst. 1 insolvenčního zákona).

Zde se však dle mého velmi tvrdě sráží dvě ustanovení insolvenčního zákona - jednak toto právo dle § 29 a jednak § 24 (je insolvenční správce z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti).

Předně je třeba zmínit jednu podstatnou okolnost: přezkumných jednání (resp. následujících schůzí věřitelů) se v případě "drobných" dlužníků (typické oddlužení) nikdo z věřitelů neúčastní a zůstává soudem jmenovaný správce - věřitelů je navíc obvykle celá řada, byť s relativně malými pohledávkami, a tak "kolektivní kašlání na účast" i těm, kteří by se náhodou účastnit chtěli, nedává žádnou šanci na rozhodování o jmenování jiného správce. Odměna správce je u těchto oddlužení též maličká - cca 60tis. Kč během pěti let.

U "velkých" insolvencí a konkursů je ale situace zásadně jiná: Předně jde věřitelům o často mnoha (deseti|sta) milionové pohledávky a jednání soudu se tak důsledně účastní, a pak je zjevný jejich zájem, aby takto velká řízení řešil pokud možno jim známý správce. Vzhledem k odměně správců dané vyhláškou 313/2007 může odměna správce dosáhnout značných částek a bez problému vyrovnat i příjem ze stovek oddlužení, pro správce tedy jde o jakýsi svatý grál "správcování".

U správce dosazovaného velkými věřiteli tak lze dovozovat předpoklad jisté loajality a otázka podjatosti je různými soudy posuzována skutečně rozmanitě:

V rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (KSPL 27 INS 29067/2014 – B – 45) soud dospěl k tomu, že skutečnost, že správce sídlí na stejné adrese jako advokát zastupující největšího věřitele, který ho do funkce dosadil, a ten samý advokát insolvenčního správce v jiných řízeních zastupoval, důvod k podjatosti není.

V obrovské insolvenci Rezidence Kavčí Hory a.s. věřitel Credit Suisse se stamilionovou pohledávkou ustanovil správce, který je ve všech sporech zastoupen advokátem, který je zakládájícím členem nadace, jejímž členem je mimo jiné advokát zastupující Credit Suisse v tomto řízení. Jeden z věřitelů z "opačného tábora" podal obsáhlý návrh na odvolání správce, který prvně prvoinstanční soud zamítl, Vrchní soud v Praze však zaujal opačný názor a pro onu pohledávku věřitele Credit Suisse došlo k ustanovení odděleného správce.

Přes čáru je už evidentně situace, kdy správce sdílí provozovny s advokáty zastupující věřitele v dané insolvenci a současně některé (velkou část) z věřitelů v dané insolvenci zastupují, přičemž dosadili i konkrétního správce. Mému návrhu na odvolání správce pak vyhověl jak prvoinstanční soud, Tak odvolací Vrchní soud v Praze (3 VSPH 1644/2015-B-83).

Aktuální (dle mého špatný) systém rozdělování insolvencí, kdy jsou správci nuceni mít pobočky v co nejvíce okresech (působnosti okresních/obvodních soudů), v novele již "jen" v krajích, ale bohužel svádí k tomu, že se správci snaží umísťovat pobočky k advokátům v dané oblasti a tím je otázka podjatosti z pohledu sídla/sídel prověřitelná dost problematicky.

Je otázkou, jestli je vůbec správná možnost odvolat správce "jen" rozhodnutím věřitelů (bez příčiny v podobě pochybení), samozřejmě nedochází nikdy k ustanovení správce, který by věřiteli nešel na ruku (náhodně vybraného správce už ustanovil "kolečkem" soud). Dle mého tedy není otázkou, jestli je takový správce zaujatý (neříkejme rovnou podjatý) vůči některým věřitelům, ale spíše kolik.


Názory k článku K podjatosti insolvenčního správce:


Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím