lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (162)
Juraj Gyarfas (118)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (45)
Kristián Csach (26)
Tomáš Klinka (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (23)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Martin Friedrich (10)
Michal Krajčírovič (9)
Zuzana Hecko (9)
Tomáš Čentík (9)
Ondrej Halama (7)
Ľuboslav Sisák (7)
Michal Novotný (7)
Xénia Petrovičová (6)
Adam Zlámal (6)
Peter Kotvan (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Monika Dubská (4)
Petr Kolman (4)
Maroš Hačko (4)
Josef Kotásek (4)
Pavol Szabo (4)
Ivan Bojna (4)
Natália Ľalíková (4)
Ján Lazur (4)
Radovan Pala (4)
Josef Šilhán (3)
Denisa Dulaková (3)
Marián Porvažník (3)
Adam Valček (3)
Peter Pethő (3)
Pavol Kolesár (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Jakub Jošt (3)
Ludmila Kucharova (2)
Gabriel Volšík (2)
Marek Maslák (2)
Adam Glasnák (2)
Jiří Remeš (2)
Martin Serfozo (2)
Juraj Schmidt (2)
Richard Macko (2)
Andrej Kostroš (2)
Dávid Tluščák (2)
Martin Gedra (2)
Juraj Straňák (2)
Bob Matuška (2)
Maroš Macko (2)
Tomáš Plško (2)
Michal Hamar (2)
Roman Kopil (2)
Peter Varga (2)
Jozef Kleberc (2)
Peter Zeleňák (2)
Anton Dulak (2)
Zsolt Varga (2)
Lukáš Peško (2)
Ladislav Pollák (2)
Pavol Mlej (1)
Peter Marcin (1)
Patrik Patáč (1)
Vladimir Trojak (1)
Rastislav Skovajsa (1)
Paula Demianova (1)
Pavel Lacko (1)
Vincent Lechman (1)
Peter Janík (1)
Pavol Chrenko (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Michal Jediný (1)
Jana Mitterpachova (1)
Radoslav Pálka (1)
Ivan Priadka (1)
Viliam Vaňko (1)
Tomáš Ľalík (1)
Martin Poloha (1)
jaroslav čollák (1)
Vladislav Pečík (1)
Natalia Janikova (1)
Emil Vaňko (1)
Tomas Kovac (1)
Martin Bránik (1)
Matej Košalko (1)
Robert Vrablica (1)
Andrej Majerník (1)
Ivan Kormaník (1)
Roman Prochazka (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Tomáš Demo (1)
lukasmozola (1)
Katarína Dudíková (1)
Eduard Pekarovič (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Peter K (1)
Bohumil Havel (1)
Jakub Mandelík (1)
Tomáš Korman (1)
Adam Pauček (1)
Patrik Pupík (1)
Martin Galgoczy (1)
Petr Kavan (1)
Dávid Kozák (1)
Michal Ďubek (1)
Róbert Černák (1)
Miriam Potočná (1)
Zuzana Kohútová (1)
Gabriel Závodský (1)
Petr Novotný (1)
Tomas Pavelka (1)
Martin Hudec (1)
Lucia Berdisová (1)
Peter Kubina (1)
Michaela Stessl (1)
Martin Svoboda (1)
Martin Estočák (1)
Lucia Palková (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Zuzana Adamova (1)
Robert Šorl (1)
Matej Gera (1)
Dušan Marják (1)
Petr Steiner (1)
Marcel Ružarovský (1)
Martin Šrámek (1)
David Horváth (1)
Bystrik Bugan (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
lukas.kvokacka (1)
Ján Pirč (1)
Matej Kurian (1)
Dušan Rostáš (1)
David Halenák (1)
Ivan Michalov (1)
peter straka (1)
I. Stiglitz (1)
Zuzana Klincová (1)
Mikuláš Lévai (1)
Marcel Jurko (1)
Ondrej Jurišta (1)
Tibor Menyhért (1)
Juraj Lukáč (1)
Tomáš Pavlo (1)
Igor Krist (1)
Ján Štiavnický (1)
Nora Šajbidor (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

Účelnost zastoupení advokátem v jednoduchém sporu

Milan Kvasnica, 04. 01. 2012 v 03:49

O problematice jednoduchosti sporů v návaznosti na výši paušální náhrady jsem referoval naposledy před třemi lety zde: http://www.lexforum.cz/130

Zatímco myšlenka ministerstva spravedlnosti na snížení paušální odměny na polovinu v případě vykonání pouze dvou úkonů právní služby advokátem (viz: http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-52997850-advokatum-a-exekutorum-by-mely-klesnout-odmeny-na-polovinu-navrhuje-pospisil ) zůstala toliko ve stádiu úvah a na soudech se setkala s odporem (viz: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=7595 ), dospěla justice k řešení zcela originálnímu.

Ústavní soud v mezisvátečním období loňského roku vydal rozhodnutí pod sp. zn.: IV. ÚS 2777/11, kterým ústavní stížnost odmítl, neb účelem Ústavního soudu není zabývat se maličkostmi.

Zajímavá jsou však v tomto rozhodnutí citovaná odůvodnění rozhodnutí obecných soudů, které nepřiznaly právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta za situace, kdy (zjednodušeno):


Konkrétní odůvodnění:

Nalézací soud náklady zastoupení žalobkyně advokátem shledal neúčelnými po zjištění, že se jednalo o věc typově velmi jednoduchou po skutkové i právní stránce, podobné nároky žalobkyně uplatňuje vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou měněny jen identifikační údaje žalované strany, datum jízdy bez platného jízdního dokladu, číslo zápisu o přepravní kontrole, výše dluhu (součet jízdného a přirážky) a počátek prodlení. Vyplňování těchto žalob je rutinní činnost, nevyžadující žádné odborné znalosti (navíc je lze generovat automaticky příslušným počítačovým programem, který do připraveného textu potřebné údaje doplní). Jedním z členů představenstva žalobkyně byla advokátka JUDr. S. H., a proto podle nalézacího soudu zastoupení žalobkyně v této věci bylo zbytečné již od samého počátku (včetně sepisu žaloby). Šlo o jednu z typově nejjednodušších věcí a žalobkyně měla sama k dispozici osobu s právnickým vzděláním (navíc osobu vykonávající advokacii), nadanou odbornými znalostmi potřebnými pro formulaci vzorové žaloby (což byl jediný úkon, který vyžadoval jistých odborných znalostí). Pokud přesto žalobkyně požádala (jiného) advokáta o sepis vzorové žaloby a následně o generování konkrétních žalob, jejich hromadné odesílání soudu a zastupování v řízeních, nelze než konstatovat, že takový postup je sice možný, avšak současně i zjevně neúčelný.

Nalézací soud v odůvodnění dále uvedl, že žalobkyně i její právní zástupce sami dávají najevo, že jsou si vědomi jednoduchosti těchto věcí; z úřední činnosti totiž je mu známo, že pokud některá z věcí žalobkyně pravomocně neskončí elektronickým platebním rozkazem, je rozhodnuto buď bez jednání podle § 115a o. s. ř. nebo sice při jednání, avšak k žádnému nařízenému jednání se žalobkyně ani její zástupce dosud nedostavili. Z toho vyplývá, že žalobkyni je zřejmé, že soud s nejvyšší pravděpodobností (hraničící až s jistotou) rozhodne v její prospěch pouze na základě předložených listinných důkazů, resp. bez jeho účasti u jednání, která by byla zcela neúčelná a zbytečná. Soudu je také z úřední činnosti známo, že dopravce své pohledávky vůči cestujícím, které nepostoupil třetím osobám, vymáhá osobně, aniž by byl zastoupen advokátem; přitom užívá rovněž vzorovou žalobu, ve které mění jen příslušné údaje (označení žalovaného a číselné údaje), rovněž souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání a je-li nařízeno, neúčastní se jej. Takto u nalézacího soudu zahájil více než 13.000 řízení (přitom je-li to možné, vymáhá všechny pohledávky téhož dlužníka v jednom řízení) a v absolutní většině těch, která již byla meritorně rozhodnuta, byl ve věci úspěšný. Nelze ani pominout, že tyto pohledávky jsou pro dopravce toliko "nechtěným vedlejším produktem" jeho podnikání a nikoliv "atraktivním zbožím", tedy činností samotnou, jako je tomu v případě žalobkyně. V této souvislosti nalézací soud opětovně poukázal na nález ze dne 23. 11. 2009 sp. zn. III. ÚS 2984/09, v němž Ústavní soud dovodil, že náklady stěžovatele (statutárního města) na zastoupení advokátem nebylo možné považovat za účelně vynaložené, neboť předmět sporu tvořil relativně běžnou agendu stěžovatele, k jejímuž obstarávání byl dostatečně vybaven, a právní otázka, která tvořila jádro sporu, je již několik let řešena ustáleným způsobem jak obecnými soudy, tak Ústavním soudem; u statutárních měst je třeba presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. V projednávaném případě žalobkyně sice není veřejnoprávním subjektem, je však osobou, která si hromadné nabývání pohledávek a jejich následné vymáhání sama zvolila jako (nikoliv bezvýznamný) předmět své činnosti; vymáhání pohledávek, včetně jejich uplatnění u soudu, je tak třeba považovat za její běžnou agendu. Dle přesvědčení nalézacího soudu je nezbytné presumovat (a spravedlivě požadovat) dostatečné materiální i personální vybavení ke kvalifikovanému hájení práv a zájmů, resp. vymáhání pohledávek též u subjektů práva soukromého, které se zabývají "nákupem" a následným vymáháním pohledávek, protože vymáhání pohledávek v jejich případě není ničím jiným než realizací jimi (dobrovolně) zvoleného předmětu činnosti (obdobně jako dopravce, který provozuje MHD, musí disponovat dopravními prostředky a jejich obsluhou, tak osoba nakupující a vymáhající pohledávky má disponovat vlastními personálními a jinými zdroji pro jejich vymáhání).

Z pohledu právního zástupce chronických neplatičů uvedené rozhodnutí vítám, avšak z pohledu plátce zdravotního pojištění či platícího cestujícího v MHD nikoliv.


Názory k článku Účelnost zastoupení advokátem v jednoduchém sporu:


  Jakub Orság, 08. 01. 2012 v 17:02 - zaujímavé rozhodnutie

ja osobne sa stotožňujem s takýmto postupom.

Predpokladám, že autor kritizuje rozhodnutie v tom, že minimalizuje sankčný účinok povinnosti nahradiť trovy konania (konkrétne trovy právneho zastúpenia) strane, ktorá nemala v konaní úspech - teda v našom prípade neplatiči. To je síce pravda, ale opačný postup by nemusel taktiež priniesť želaný efekt. Teda ak by súdy trovy právneho zastúpenia v takomto banálnom prípade priznávali (hoci by šlo o neúčelne vynaložené náklady) síce by neplatiči boli razantnejšie finančne postihnutí, avšak aký by bol ekonomický výsledok? Dopravný podnik by z toho aj tak nemal nič a peniaze by šli vymáhačskej spoločnosti, resp. jej advokátovi.

Pritom existuje aj jednoduchšie riešenie, pri ktorom nemusia byť bezhlavo priznávané neúčelne vynaložené náklady. Stačí ak by dopravný podnik zvýšil sumu pokuty za jazdu bez lístka. V tom prípade vymožené peniaze (vyššia pokuta) budú smerovať tam kam by mali - do dopravného podniku, ktorý bol ukrátený, lebo cestujúci využívali jeho služby bezplatne.

Samozrejme z pohľadu neplatiča je mu jedno či bude musieť zaplatiť viac peňazí vymáhačskej spoločnosti alebo dopravnému podniku. Na strane príjemcu týchto peňazí by som však favorizoval dopravný podnik (hoci na hospodárenie v týchto spoločnostiach mám vlastný názor ;-)

Na záver komentu ešte jeden bombónik (dostupný na http://www.concourt.cz/clanek/6109 ) v podaní generálneho sekretára ÚS ČR, ktorý odkazuje

„Doufám, že i stěžovatelka upustí od podávání obdobných ústavních stížností a nezahltí Ústavní soud několika tisíci dalších podání, když nelze předpokládat, že by mohly být posouzeny jinak“

Takéto chopenie sa úlohy informovať verejnosť sa mi predsa len javí trochu prehnaným prejudikovaním :) /hoci úmysel bol zrejme dobrý/

  dspratek2, 19. 01. 2012 v 08:29 - Pokutu nelze zvýšit

Jenom krátký přípodotek k předchozímu postu: Pokutu si dopravní podnik nemůže zvýšit, neboť její maximální výše (1000,- Kč) je dána zákony č. 111/94 Sb. a 266/94 Sb.

  Jakub Orság, 25. 01. 2012 v 01:39 - rozdiely medzi ČR a SR

Ďakujem za doplnenie, o tom som nevedel. V tom prípade mi ostáva už len dodať, že výnimočne by sa tu mohla česká úprava inšpirovať tou slovenskou, kde majú dopravné podniky určitú voľnosť pri stanovení pokuty: "až do stonásobku základného cestovného bez príplatkov a zliav" ( § 14 ods. 2 Zák. č. 168/1996 Z.z.).

Hoci som si vedomý, že navrhovať zmenu tohto ustanovenia v parlamente by bolo vskutku úsmevné... ;)

  Milan Kvasnica, 02. 04. 2012 v 22:31 - Ústavní soud k výši nákladů II

http://slv.cz/I.US3923/2011

  obsazeny.cz, 02. 04. 2012 v 23:31 - ale je to pořád dokola

Spoustu let nikdo třeba zrovna ty pokuty MHD nežaloval a když žaloval tak nevymáhal. Pak vymysleli paušální náhradů nákladů. Pak zavedli EPR, že prý to soudům ulehčí. A důsledkem byl nárůst agendy. Začaly se vymáhat pokuty, nedoplatky na pojistkách atd., atd. A důsledkem je uvedený nález. Otázka je proč se najednou někdo diví. A proč to proboha musí řešit ÚS. Kdyby "někdo" chtěl opravdu něco změnit, tak stačilo upravit vyhlášku 484 tak, že se vztahuje jen na spory přesahující 10tis. Kč. Odměny by byly pak výrazně nižší.

Dan

Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím