lexforum.sk



Načítám ...

 

Posledné komentáre:

Načítám ...

Autori:

Milan Kvasnica (159)
Juraj Gyarfas (106)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (33)
Kristián Csach (26)
Martin Maliar (25)
Tomáš Klinka (24)
Milan Hlušák (21)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (9)
Tomáš Čentík (9)
Michal Novotný (7)
Xénia Petrovičová (6)
Adam Zlámal (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Josef Kotásek (4)
Pavol Szabo (4)
Monika Dubská (4)
Natália Ľalíková (4)
Petr Kolman (4)
Radovan Pala (4)
Michal Krajčírovič (4)
Ján Lazur (4)
Maroš Hačko (3)
Jakub Jošt (3)
Josef Šilhán (3)
Adam Valček (3)
Denisa Dulaková (3)
Peter Pethő (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Ivan Bojna (3)
Pavol Kolesár (3)
Maroš Macko (2)
Michal Hamar (2)
Gabriel Volšík (2)
Peter Varga (2)
Marek Maslák (2)
Juraj Schmidt (2)
Roman Kopil (2)
Martin Gedra (2)
Jozef Kleberc (2)
Andrej Kostroš (2)
Anton Dulak (2)
Bob Matuška (2)
Zsolt Varga (2)
Martin Serfozo (2)
Jiří Remeš (2)
Ondrej Halama (2)
Lukáš Peško (2)
Juraj Straňák (2)
Marián Porvažník (2)
Ludmila Kucharova (2)
Dávid Tluščák (2)
Dušan Marják (1)
Jana Mitterpachova (1)
Ivan Michalov (1)
Tibor Menyhért (1)
Peter Janík (1)
Zuzana Bukvisova (1)
I. Stiglitz (1)
Martin Estočák (1)
Viliam Vaňko (1)
Matej Kurian (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Roman Prochazka (1)
Martin Poloha (1)
Juraj Lukáč (1)
Igor Krist (1)
Marcel Jurko (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Martin Galgoczy (1)
Martin Svoboda (1)
Vladislav Pečík (1)
Tomáš Ľalík (1)
Pavel Lacko (1)
Petr Kavan (1)
Robert Vrablica (1)
Nora Šajbidor (1)
David Halenák (1)
Bohumil Havel (1)
Lucia Palková (1)
Dušan Rostáš (1)
lukasmozola (1)
Matej Gera (1)
Katarína Dudíková (1)
Ján Pirč (1)
Gabriel Závodský (1)
Lucia Berdisová (1)
Tomáš Demo (1)
Martin Šrámek (1)
Petr Steiner (1)
Michal Ďubek (1)
Paula Demianova (1)
Eduard Pekarovič (1)
Tomas Kovac (1)
lukas.kvokacka (1)
Vincent Lechman (1)
Ladislav Pollák (1)
Miriam Potočná (1)
Ivan Kormaník (1)
Peter Kubina (1)
peter straka (1)
Matej Košalko (1)
Peter Marcin (1)
Peter K (1)
Natalia Janikova (1)
jaroslav čollák (1)
Martin Hudec (1)
Emil Vaňko (1)
Vladimir Trojak (1)
Zuzana Adamova (1)
Jakub Mandelík (1)
Radoslav Pálka (1)
Zuzana Kohútová (1)
Bystrik Bugan (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Robert Šorl (1)
Pavol Mlej (1)
Ondrej Jurišta (1)
Róbert Černák (1)
Nina Gaisbacherova (1)
David Horváth (1)
Ivan Priadka (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napísať nový článok


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.sk



Načítám ...

Pomôcky pre advokátov:

salvia
Judikatúra
Predpisy
Registre
Výpočty

Nové predpisy:

Načítám ...

Povinnost vyrozumět spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace

Milan Kvasnica, 11. 08. 2011 v 01:35

Nejvyšší soud se v řízení vedeném pod sp. zn.: 33 Cdo 3228/2009 zabýval problematikou zákona o ochraně spotřebitele, konkrétně ustanovením § 19 zákona číslo 634/1992 Sb.

V souzené věci byla dne 17.3.2005 uplatněna u prodávajícího vada zboží, přičemž prodávající sám aktivně kupujícího o způsobu vyřízení reklamace v třicetidenní lhůtě neinformoval.

Kupující z vlastní iniciativy navštívil prodávajícího dne 20.4.2005, kde mu prodávající sdělil, že dne 24.3.2005 (tedy v třicetidenní lhůtě) byla reklamace zamítnuta.

Následně kupující odstoupil od kupní smlouvy s tím, že reklamace nebyla vyřízena v třicetidenní lhůtě.

V soudním sporu prodávající nesouhlasil s právním závěrem, že kupujícímu vzniklo právo odstoupit od kupní smlouvy, neb prodávající nevyřídil reklamaci včas. Prosazoval názor, podle něhož předal-li kupujícímu dne 20.4.2005 písemné potvrzení o zamítnutí reklamace ze dne 24.3.2005, dodržel zákonnou třicetidenní lhůtu podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. Neztotožňil se s názorem, že prodávající má povinnost v třicetidenní lhůtě informovat spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace, což by znamenalo, že prodávající by byl povinen v uvedené lhůtě doručit spotřebiteli potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace.

Nejvyšší soud však dovolání prodávajícího zamítl s odůvodněním, že pojmu vyřídit použitému ve zkoumaném ustanovení odpovídají významově slova urovnat , uspořádat , popř. vybavit. Všem těmto výrazům je společné to, že ten, kdo v tomto smyslu jednal, docílil stavu, v němž se již nebude muset vyřízenou věcí zabývat. S přihlédnutím k vysvětlenému významu použitého pojmu vyřídit lze logickým výkladem daného ustanovení dojít k závěru, podle něhož přijal-li prodávající od spotřebitele, který jej kontaktoval, věc k reklamaci, pak k vyřízení reklamce dojde až v okamžiku, kdy prodávající spotřebitele vyrozumí (ať už písemně nebo osobně) o tom, jakým způsobem byla reklamace vyřízena (tedy zda byl s reklamací úspěšný či nikoli). Teprve tehdy je možno reklamaci považovat za vyřízenou - prodávající se jí již nebude muset zabývat. Tyto závěry jsou v souladu i s teleologickým výkladem, neboť účelem zákona č. 634/1992 Sb. je ochrana spotřebitele jakožto slabší smluvní strany, která je mimo jiné založena na informační povinnosti prodávajícího, jakožto smluvní strany se silnějším postavením (srovnej § 9 až 14 zákona č. 634/1992 Sb., v nichž je uložena prodávajícímu povinnost informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí vyplývajícího z jeho nesprávného použití či údržby, dále o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav). Rovněž Ústavní soud zaujal právní názor, že ustanovení § 19 zákona č. 634/1992 Sb. je třeba vykládat extenzivně s ohledem na účel zákona, kterým je ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany právního vztahu založeného spotřebitelskou smlouvou, a dovodil, že vyřízení reklamace v sobě zahrnuje podání informace o vyřízení reklamace prodávajícím (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. IV. ÚS 512/05, na něž odkázal Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 11. 2009, sp. zn. III. ÚS 2983/08).

Lze uzavřít, že stanoví-li zákon lhůtu 30 dnů k vyřízení reklamace od jejího uplatnění, pak prodejce svou povinnost splní, jestliže v zákonné lhůtě (není-li smluvena lhůta delší) též vyrozumí spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace; tím zabrání vzniku nevyvratitelné právní domněnky neodstranitelnosti vady.

Není však pravdou, že každé promeškání lhůty k vyřízení reklamace vede automaticky k právu spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy. Nejvyšší soud v řízení vedeném pod sp. zn.: 33 Cdo 1711/2009 uvádí, že výrazem ustálené soudní praxe (srov. zhodnocení Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 12. 1982, sp. zn. Cpj 40/1982, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1983 pod č. 22, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 171/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3620/2008) je, že kupujícím uplatněné právo z odpovědnosti za vady je důvodné jen tehdy, je-li reklamovaná vada skutečně vadou, vyskytuje-li se u prodané věci v době uplatnění práva z odpovědnosti za vady a má-li takovou povahu, jaká je pro uplatnění kupujícím zvoleného práva vyžadována. Význam ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. se váže k poslednímu z uvedených požadavků; jako sankci za opožděné vyřízení reklamace stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, že kupujícímu (spotřebiteli) svědčí práva z titulu neodstranitelnosti vad, i když jde o vady, které by bylo možno odstranit ( § 622 odst. 1 obč. zák.). Závěr, že nedostatek (závadu) koupené věci, kterou kupující v záruční době reklamoval, se uplynutím lhůty stanovené ve třetí větě § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. stává bez dalšího vadou projevující se jako rozpor s kupní smlouvou ( § 619 odst. 1 obč. zák.), nelze z citovaného ustanovení dovozovat; soud se proto musí vždy existencí tvrzené vady zabývat.


Názory k článku Povinnost vyrozumět spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace:


Nemáte oprávnenie pridať názor. Prihláste sa prosím