Lexforum.sk - Milan Kvasnica: Povinnost hradit leasingové splátky po ukončení leasingové smlouvy

Povinnost platit leasingové splátky i v době po ukončení smlouvy bývá ve smluvních podmínkách leasingových společností poměrně často uvedená.

Tuto povinnost nalezneme například i v aktuálních Všeobecných obchodních podmínkách finančního leasingu GE Money Auto, a. s. (PDF, 140 kB) (viz: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/zakaznicky-servis/obchodni-podminky)

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn.: 21 Cdo 5318/2007, že za neplatné je nutno považovat ujednání všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu, podle kterého se "uživatel zavazuje za každý jeden započatý měsíc dalšího užívání PL po ukončení LS uhradit dodatečnou splátku jako formu vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním vozidla bez právního důvodu".
Toto ujednání je ve zjevném rozporu se smyslem leasingové smlouvy i leasingu jako takového. Smyslem leasingu je, že leasingová společnost koupí předmět leasingu, předá jej druhému účastníku smlouvy na dobu trvání leasingu do užívání s tím, že jej poté, za předem dohodnutou cenu, uživateli odprodá. Za to uživatel po dobu trvání leasingové smlouvy platí v dohodnutých termínech leasingové splátky. Proto dohoda o tom, že uživatel bude platit leasingové splátky i po zániku leasingové smlouvy, je v rozporu s tím, že leasingové splátky se platí jen po dobu trvání leasingu. Chtěl-li žalobce již při uzavírání leasingové smlouvy smluvně zajistit povinnosti žalované pro případ, že po ukončení leasingové smlouvy předmět leasingu v rozporu s ujednáním nevrátí, mohl tak učinit jinými nástroji zajištění, nikoli však tím, že bude požadovat leasingové splátky i za dobu po skončení leasingové smlouvy.

1. Zmyslom lízingu nie je kúpa veci a jej následné odovzdanie užívateľovi a po uplynutí určitej doby predaj užívateľovi. Účelom lízingu je poskytovanie financovania - jednoducho povedané požičiavanie peňazí. Iný zmysel takéto zmluvy nemajú. Vlastníctvo poskytovateľa lízingu k veci je len formou zabezpečenia jeho pohľadávok. V predmetnej zmluve si to tá spoločnosť takto zrejme explicitne nenapísala, bála sa. Bez ohľadu na podrobnosti rozhodnutia mám pocit, že súd pri definícii lízingu ide proti doterajšej judikatúre.
2. Vzhľadom na moje tvrdenie v bode 1. sa javí platenie lízigových splátok aj po "ukončení" zmluvy v inom svetle.
3. Súd v rozhodnutí nelogicky ide proti vlastnej definícii zmluvy - najprv v definícii zdôrazňuje ako esenciálnu náležitosť zmluvného vzťahu užívanie veci, ale rozhodol, že dojednanie o platení splátok za obdobie skutočného užívania je neplatné.
4.Zaujala ma veta o iných možných nástrojoch zabezpečenia ( zajištění ), skutočne by ma zaujímalo čo mal konkrétne súd na mysli, lebo osobne mi to pripadá akoby niekomu ušlo pero.